Informujeme

Aktuálně

22. ročník Saňák kempu

22. ročník se bude konat ve dnech 30. 6. - 5. 7. 2024, pro dívky a kluky ve věkových kategoriích 2009 - 2015, tradičně v Areálu zdraví v Dolní Čermné.

Pro účastníky minulého ročníku budou k dispozici přihlášky od 5.2. , pro ostatní zájemce od 10. 2. Odkaz na přihlášky bude umístěn zde a také na FB, Instagram Saňák kemp.

21. ročník Saňák kempu

6. den

Dobré odpoledne všem,

tak jste u toho byli. Finále a pak loučení.

Je 17:00 hodin odpoledne. My jsme stále v kempu a ještě vstřebáváme, všechno.

Ráno je ještě poznamenáno dozvuky včerejší hrou Lovci. Trenéři prohráli své sázky s týmy a jak už tady jednou zaznělo: sliby se mají plnit. No, a tak se La Liga schází na lekci jógy na pódiu, Premier League zase nosí všechny svoje kopačky Dominikovi a ten je poctivě drhne, no a Mojmír kmitá a obsluhuje kluky u snídaně.

No a pak už vlastně všechno víte, všechno jste to viděli.

Byla to krása. San Saňák Sirem znějí tóny nejkrásnější, znělka Ligy mistrů. My máme husí kůži. Kluci do toho dají všechno a to, že vyhraje jen jeden, je vlastně jedno. Když se scházíme ve stanu na poslední rozloučení, víme, že pro někoho je to opravdu naposledy. Jsou tu kluci, kteří s námi rostli od svých sedmi, osmi let a není to jednoduché ani pro ně, ani pro nás.

Ale každý zápas je třeba dohrát až do konce. Nastupujeme na ukončení, vystoupení pro rodiče. Nacvičovali jsme a moc jsme se těšili. Hecujeme kluky, aby do té poslední chvíle dali všechno. A vy dobře víte, že to tak bylo.

Zbývá poděkovat.

Děkujeme sponzorům, kteří pomohli vytvořit zázemí pro tento kemp a obrovské díky mnoha rodičům, kteří pomohli k tomu, aby se kluci a holky měli dobře.

Děkujeme klukům, že nám pomohli naplnit to, co jsme si předsevzali s realizákem – vytvořit na týden prostředí prolnuté duchem sounáležitosti.

Děkujeme realizáku, že věnuje svůj čas tomuto projektu, díky těmto lidem je kemp tím, čím je a to hlavně proto, že toto je v pravém slova smyslu: jeden tým.

Krásné léto všem.

Saňák tým

5. den

Dobrý den.

Dnes jsme si trochu pospali a zahájili jsme bez rozcvičky a po snídani si protahujeme i čas na přípravu na trénink. To ale neznamená, že polevujeme v nasazení.

Na odborné části včerejší porady vznikl spontánní nápad – návrh za změnu, novinku.

Asi jste si všimli, že komunikaci, budování vztahů a týmovosti tento rok věnujeme velkou pozornost. Není to náhodně vzniklé téma, nýbrž několik měsíců plánovaný záměr. Již v dubnu dostali všichni trenéři jasné zadání pro přípravu na kemp: shlédnout krátký seriál Zachraňte tým s Davidem Beckhamem, mající prvky reality filmů. Trenéři měli za úkol při sledování nasbírat postřehy v oblasti coachingu a vedení hráčů. (Jinak doporučujeme shlédnout nejen trenérské populaci, najdete jej na Disney +). Na přípravném setkání realizáku v květnu jsme pak společně diskutovali naše postřehy a promýšleli, jak některé prvky zařadit do našeho kempu. Nemusí to být nutně programové změny, často může jít o detaily, způsob mluvy nebo reakcí na určité situace. Ale tyto "detaily" jsou přesně tím kořením, které dodává našemu záměru zásadní ingredience.

Příkladem je i dnešní trénink.

Padá nápad nedělit pro trénink týmy podle věku a dovedností, ale záměrně nechat kluky mladší a starší pospolu a dál podpořit týmovou náladu v mužstvu.

Ráno se k nám znovu připojuje Dominik Zdržálek. Atmosféra se mu v úterý líbila natolik, že se k nám chtěl na trénink přidat ještě jednou. To, že k nám jede až z Vrchlabí, fakt oceňujeme, ale on s jeho skromným úsměvem odpovídá: …"prostě jsem se těšil". Cvičení na hřiště řídí on, je zaměřeno na techniku s míčem a hru 1:1. Když ho sledujete, hned pochopíte, že Dominik opravdu miluje, co dělá. Po 1,5 hodině se zase vydává na dvouhodinovou cestu zpátky do Vrchlabí. Zbytek spojeného tréninku je zaměřen na spolupráci, je to uvolněný trénink formou her a slovy Josefa ml. : závěrečný zápas starších proti mladším k překvapení starších končí jejich prohrou a za odměnu odnášejí své mladší spoluhráče ze hřiště na zádech.

My se jdeme zchladit do bazénu a pak zařazujeme rychlostní stupeň v obědové nabídce – jedno z nejoblíbenějších jídel, které se objevilo na 2. místě v požadavcích – kuře na paprice.

Dnešní den bude hodně o fotbalu, trénink a zápasy Ligy mistrů, ale je to tak, prožijeme poslední společný večer. Už mnoho let tomuto programu říkáme Ceremony. Večer zábavy.

O přípravu zábavy a doprovodného programu se tento rok staral Slon a Pepi Gábi. V jejich podání je příprava vždy na 200% a realizace klape jako na drátku.

Po hodinovém odpoledním klidu si dáváme svačinu. Jirka ji přiváží z Olomouce od paní Rakové, která snad musela: péci přes noc. Bez přehánění se její tvarohové koláčky rozplývají na jazyku a překonávají její bábovky a perníky. Díky, díky, díky.

No a jde do tuhého. Zápasy, které nás čekají určí u jednotlivých mužstev a jaké umístění budou hrát. Z důvodu rovnoměrného zatížení všech účastníků bylo nutné do turnaje zapojit charitativní utkání s výběrem trenérů. O brankářskou smlouvu si svou robinsonádou řekl Slon, ikdyž díra, kterou po sobě zanechal se bude muset zavést tůčkem písku. George, který hrál své první zápasy a vstřelil několik branek bude muset platit zápisné.

Poprvé na turnaji došlo na penaltový rozstřel v zápase o postup do finále a je tak jasné, že tu byly první slzy.

Rozpálení ze hřiště řádíme v bazéně a hurá na večeři.

Po večeři přijíždí náš tradiční hlasatel, Honza Krummer, a my již detailně probíráme organizaci zítřejšího sportovního přenosu. Honza chce být řádně připraven na zítřejší komentování a tak si sbírá fakta o jednotlivých hráčích, důležitých přestupech a zákulisních informacích.

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že je nutné, abyste se určitě dostavili na slavnostní zahájení nejpozději v 9:15 na stadión San Saňák Siro a sedačky pro vás budou vyhrazeny na čestné tribuně Jana Mačáta, kde jsou nejlepší a zároveň nejdražší vstupenky.

Když už jsme u těch organizačních záležitostí. Chystáme se intenzivně už dnes, protože zítřek je nabitý až do 14:00 odpoledne a vše musí běžet naprosto podle plánu. Pravidelně bývá složitá situace v době oběda – takže jsme se dohodli s restaurací Mathys´s, která vás očekává, že vyhradíme čas mezi 12:00 a 12:30 jenom pro děti a hned po 12:30 bude restaurace plně k dispozici. Je důležité, abyste se stihli najíst do 13:50 hodin, protože v 14:00 je slavnostní rozloučení s kempem, na které se děti moc těší, protože chtějí předvést své vystoupení.

V průběhu zápasů bude pro vás k dispozici občerstvení přímo na hřišti. Pivo, káva, limonáda, čaj, rum, bum.

Ale nyní zpět k dění v kempu. V 19:00 hodin začínáme Ceremony. Přejeme narozeninovým oslavencům, týmům, kteří udržovali své pokoje v nejlepším pořádku a vrháme se do hry Lovci. Lovci (trenéři) dávají všanc své sázky, ale kluci a holky nezaváhají.

Pak ještě druhá večeře, mažeme 300 kusů vánoček s máslem, které nám darovala Pekárna Sázava. Taková strkanice u pultu ještě nebyla.

No a finále je tady a tento rok je taneční. Soutěž "Just Dance" rozjíždíme my, realizák, abychom budoucí soutěžící rozehřáli. Tuto předehru vyšperkují Dominik s Mojmírem v tanci Dirty Dancing a to už je náš party stan ve varu. Kluci neukazují absolutně žádný ostych, takže taneční čísla baví všechny.

Děti jdou disciplinovaně spát a tím se s vámi pro dnešek loučíme, protože my se jdeme ještě radit.

4. den

Dobré ráno.

Noční příběhy se stále v menší míře odehrávají, ale pojďme raději k dnešnímu ránu. V 7:00 vstupují trenéři do pokojů: "Dobré ráno, za 10 minut je rozcvička." (Věra to moc dobře ví, protože ta už se přestěhovala na 2 na dobro.) Na tomhle pokoji pak slyšíme: "Rozcvička je nejlepší, ta má dobrý rytmus." A to je fakt, protože rozcvička je s hudbou, která kluky doprovází při nácviku vystoupení. Místní rekreanti mají tedy na jejich dovolené budíček docela brzy. Jsou to ale naši podporovatelé, takže žádné stížnosti se nekonají.

Večer u ohně si kluci vyžádali fotky s Kubou, na rozloučenou. Kuba je spáč a tak se rozcvičky neúčastní, ale ani na jejím konci v 8:00 hodin se nezdá, že by se měly dveře jeho pokoje otevřít. No, a tak vzniká spontánní nápad a 80-tičlená tlupa stojí před Kubovými dveřmi a sborově zpívá jeho písničku Ráno:

… Chci jenom další ráno, kdy na tebe se podívám
a ty se usmíváš, má lásko, v ten moment nejsem sám.

Trvá to dlouho, ale nakonec se vynoří pomačkaný Kuba. Je to na 100%, že takhle mu pod oknem ještě nikdo nikdy nezazpíval.

Jdeme na snídani, pak skupinové fotky Kuby s klukama a holkama. A někteří ho na rozloučenou objímají. Kuba s Romualdem mají dlouhou cestu před sebou. Dnes hrají s kapelou na Karlovarském filmovém festivalu.

Dopoledne se odehrávají další zápasy Ligy mistrů:

Serie A: "Nejlepší obrana není vždy útok" s komentářem, že tým staví italský styl fotbalu na hlavu. Útočné choutky otevírají okénka v obraně a to pak přináší spoustu nepříjemných situací.

Ligue 1: "S poctivostí nejdál dojdeš", celý průběh dne byl s nohou sešlápnutou na plynu, pouze v posledních minutách došla šťáva. ("Arogantní" trenér Preclík tak už vidí pohár v hrsti. 😊)

Premier League: "Co se ve stáří naučíš, v mládí jako když najdeš." Starší vynikající, týmoví, a je potřeba, aby předali tento element mladším spoluhráčům.

Bundesliga: "Touha je zázrak, kámo zázrak …." Starší opravdu zažili, co je možné dokázat s odhodláním za zády. Mladší si drží svůj standard.

Fortuna: "Smůla se nám lepí na paty." Dvě prohry, dvě remízy po maximálně vyrovnaných zápasech, rozhodují detaily.

La Liga: "Prohra je možnost ke zlepšení." Týmy La Ligy se prokousali počátečními neúspěchy a díky své víře a trpělivost se probojovali do semifinálových zápasů.

Tak to je stručná rekapitulace výkonů. Dnes už šlo výsledkově do tuhého, protože pořadí určilo, kdo bude hrát o semifinále a kdo se utká o 4. – 6. místo.

Na konci zápasové série nás zkropí déšť, který je předzvěstí odpolední bouřky.

Po obědě, si dáváme polední klid, který využijeme k octové desinfekci lahví a začíná pro nás odpoledne plné her.

Nejdříve se kluci a holky rozdělí po týmech, aby nachystali příspěvky do večerních televizních novin, které vám odvysíláme během zítřejšího večera. Rozcházíme se po skupinkách a za chvíli se ozve hrom a spustí se průtrž mračen. Nic nevadí, areál skýtá spoustu krytých míst, a tak není náš program narušen a vy se máte na co těšit.

Svačinou je výběr z ovoce a Choceňský jogurt. Děkujeme našemu věrnému sponzorovi, Choceňské mlékárny. Chutnalo nám.

Další hra je o komunikaci. Je přesným příkladem toho, že člověk si něco představuje, pak něco sdělí, ale přijímač na druhé straně může tuto informaci interpretovat úplně jinak.

Rozdělujeme se do 12 družstev a v nich do 3 skupin. První skupina si losuje abstraktní absurdní obrázek ze hry Dixit. Tento musí postupně popisovat druhému členu ve skupině. Ten pak přenáší informaci třetímu členovi, který postupně kreslí, co slyší. Výsledek by měl být co nejpodobnější originálu.

Dnešní večeře. Dětmi milované, téměř celým realizákem nenáviděné buchtičky se šódo. Jdeme si k výdejnímu pultu, kde už stojí fronta dětí na přidání. Kuchař je v ráži a nabírá hromady buchtiček na každý talíř. Jestli je pro někoho tohle jídlo pomsta, tak je to Denis. Jindy rozesmátý, energický. Sklesle rýpe do talíře. "Co je Denis, nebuď tak negativní!", pošťuchuje Jirka. "Nemůžu to polknout, mám to přilepené na patře. Nejde to." "Co bychom neudělali pro děti, Denis." Rýpe Jirka a přitápí pod kotlem. "Zítra večer máme nudle s mákem." Zdivočelý výraz Denise nenechá nikoho na pochybách, že na tuhle udičku Jirkovi skočil. "Tak to si dám nudle s nudlema," rezignuje Denis a polkne další dávku cukrové hmoty.

Pravda je ale taková, že:

• buchtičky jsou výýýýýborné
• nudle zítra nebudou, nýbrž steak s pečenými brambory
• a k večerní poradě je připraveno kilo uzeného

V tuto chvíli se přesně hodí zmínit naši Lenku. Lenku znají všichni, v jejím koloniálu si mohou koupit něco na zub. Zároveň ale nevědí, že to je ten nejobětavější člověk pod sluncem. Stojí také za všemi připravenými svačinami, druhými večeřemi a vždycky rozdává úsměv a pohodu. No, poznáte to sami. V pátek si u ní budete moci koupit pivo, kávu, limo a jiné laskominy.

Po krátkém klidu po večeři se scházíme k další aktivitě. Areálem zní písničky Ivana Mládka a kluci zatím hrají brazilské bago v rytmu: … Linda a Linda a Linda, co dělat marmeládu prostě ráda má…

A pak ještě jednou generálka na pátek. Naše vystoupení má fakt šťávu a kluci a holky chtějí zkoušet znovu a znovu. Nás mrazí a přejeme si, aby se jim to povedlo v pátek minimálně stejně dobře.

My jsme nadšení, kluci a holky jsou rozjetí, ale přesto se ještě dovedeme zkoncentrovat, když nás Jirka pozve do společného kruhu. Uvádí téma, které se na začátku kempu objevuje: moment, kdy se člověk objeví v novém prostředí, kolektivu a navíc se mu může stýskat. Je jedno, co v kruhu všechno zaznělo (a navíc, co se tam řekne, to se nesmí dostat ven), ale známka důvěry a doufáme že i pocitu bezpečí je, že po 4 dnech jsou všichni schopni vyslovit svůj názor, zkušenost, radu úplně přede všemi, to je vítězství. A že jsme tedy obrovská banda, něco přes 80 lidí! Po kruhu ještě necháme kluky sledovat první poločas semifinále mistrovství hráčů do 21 let a pak už rychle slupnout Lenčinu báječnou tvarohovou pomazánku a pro kluky a holky už je tu večerka.

My jdeme makat, ale po tom uzeném to bude dnes určitě rychlá a efektivní porada.

Dobrou noc a už si pomalu začněte chystat dresy, plakáty a vlajky vašich týmů – i od vás očekáváme pořádný divácký výkon!

PS: Poslední poznámka: scházíme se na poradě a vchází Dominik s Denisem. Na stole je několik talířů s uzeným. Dominik zááááří. "Cítíš to, cítíš to?" Obrací se na Denise. "Pojď se objímat." 

Tak takhle my to tady máme.

3. den

Dobré ráno,

přejeme si, aby bylo dobré pro všechny, což do velké míry závisí na předcházející noci. Tak se pojďme podívat, jaké to bylo.

Jsme zodpovědní, takže večer po poradě jdeme téměř všichni hned spát. Tedy máme v úmyslu jít spát. Máme mezi námi ale umělce, tvůrčí typy a když se Kuba, Jirka a Josef ukládají, začnou se z pokojů ozývat salvy smíchu. My ženy v pokoji "Pokojného stáří" ležíme a po chvíli se řehtáme taky, mlaďáci na druhé straně prožívají to stejné, zdá se nám, že musíme být diváky nějakého stand-up vystoupení. My sousedi sice nevíme, co se děje, ale ten smích je nakažlivý.

Ráno se dovídáme, o čem byl tenhle noční příběh. Vše to začne nevinnou informací o tom, kdyby měl Kuba v dohledné době syna, kolik by mu bylo, aby se mohl zapsat na kemp. Kalkulačka v hlavě rychle sčítá čísla a Jirka s Pepou vypočítávají svůj věk v té době. A to už je spouštědlo imaginace. Kreativní představy se rozjíždějí na plné obrátky. "Ty vole, to už nás tady budou tlačit na hřiště na vozíčkách, na fotce budeme sedět místo dětí na balonech, protože na ty stoly už se nevyhrabem …… atd. atd

Možná, že věk začíná být přece jen po 21 letech tématem.

Ráno se kluci a holky shlukují k prvnímu tréninku, povadlí, bez energie a najednou se z pokoje trenérů vyřítí tlupa, která řve a vydává bojové výkřiky připomínající hráče ragby při rituálu haka. A poslední je i Josef st., který rozpřáhne ruce a zařve: " A já jsem taky ještě mlád. :-)"

Takže jdeme na trénink. Měníme trochu jeho obsah. Vyplývá to ze závěrů včerejší porady, kdy jsme společně rozebírali fotbalové postřehy, poznámky trenérů z celého dne a diskutovali, jak reagovat na dané situace. Závěrem diskuse je jasné zadání přizpůsobit poslední půlhodinu tréninku na konkrétní praktické dovednosti a pojmy – vytváření "šířky" hřiště, proč dělat kličku a všímáme si, že opravdu málo hráčů umí správně reagovat na autové vhazování.

Jsme trenérská skupina, která stále věří, že trenér zůstává trenérem – učitelem a ne pasivním pozorovatelem, který očekává, že si každý musí přijít na všechno sám. Necháváme hráčům prostor brát si zodpovědnost a vytvářet různé herní varianty, ale pak vstupujeme do situací a vysvětlujeme důsledky různých řešení. Nenařizujeme, ale vysvětlujeme a nabízíme.

Proto je na tréninku hodně komunikace. Nejsme ale sebestřední narcisové, takže i ženy z realizáku dostávají jasné zadání. Sledovat nás, jak se vyjadřujeme a dát potom zpětnou vazbu trenérům, jestli je jejich komunikace srozumitelná, odpovídající věku hráčů. Denis sebekriticky konstatuje, že už mu na sobě leze na nervy to profláknuté "nevadí" a dává si závazek, že ode dneška už ho od něj neuslyšíme. Tak uvidíme.

Trénink běží a v pozadí zase probíhají činnosti, které vytvářejí zázemí všem a nakonec i vám. Nedávno proběhla médii zpráva o tom, jak Pep Guardiola věnoval a rozdělil stejným dílem svou finanční odměnu za vítězství v Lize mistrů mezi úplně všechny zaměstnance klubu. Určitě chtěl naznačit, že podmínkou naplněného cíle je atmosféra, fungující detaily, dobře odvedená práce úplně všech, a ta pak dotvoří celou mozaiku vedoucí k úspěchu.

Dalším členem, který se o toto snaží v našem realizáku je George. Všudypřítomný, sbírá grafický materiál, stříhá videa a bohužel od včerejška také zápasí z funkčností Rajčete, kde vám chceme poskytovat veškerý materiál. Ale on to nevzdá a dnes už si fotky můžete začít prohlížet.

Po tréninku opět vyšetříme čas na krátký bazén, ale k našemu překvapení počet koupajících se trenérů výrazně převyšuje počet odvážných dětí. Ostatní fandí okolo bazénu.

Oběd je příjemnou změnou po dvou jídlech, jejichž základem byly penne. Dnes řízek s kaší, klasika. Po obědě si dáváme hodinu pauzu, je nutné nabrat síly.

Dvacetiminutový trénink je utvořen spíše jako řádná rozcvička a pak se jde do dalších bojů. Jako každý rok zaznamenáváme stejný trend: s přibývajícím počtem zápasů se začínají souboje vyostřovat a včera chybějící emoce už na hřišti jsou – v tomto ohledu jsou trenéři spokojeni.

A nyní pár slov k vývoji Ligy mistrů:

Fortuna: Fortuna zvolila taktiku, ve které se rozhodla být nepříjemným, dotěrným soupeřem, ale sžívá se se s tímto herním stylem a výsledky jsou zatím částečně úspěšné.

Serie A: Seria se rozhodla vsadit svou kartu na intenzivní presink, ale zatím presuje hlavně na vlastní polovině a je třeba se posunout také na tu soupeřovu stranu. Tým s trenérem věří, že to pak přinese výsledky.

La Liga: La Liga od začátku turnaje zamkla pevně svou kasu a vzhledem k tomu, že dnes posílili i útočné aktivity, dostavily se výsledky.

Bundesliga: Bundesliga je tým, kde mladší ukazují svým projevem starším, co je to týmový duch. Při neúspěchu dokáží zabrat a zaškobrtnutí jedince řeší jeho povzbuzováním. Naopak u starších se nedaří pracovat s chybou a neúspěchy.

Ligue 1: Hráči z Ligue 1 zrají přes noc a tak jejich hra byla ve srovnání se včerejškem k nepoznání a panovala spokojenost s výsledky.

Premier League: U Premier League se absolutně zvýšilo sepjetí a soužití mladších a starších a ze všech byla cítit radost a touha vyhrávat.

Po zápasech jdeme do bazénu a odpoledne téměř všichni, protože je opravdu horko a navíc nás naprosto vyburcuje písnička Sara Perché Ti Amo a abyste pochopili proč, musíte si ji pustit nebo se podívejte na naše video z bazénu.

A pak už do tepláků a připravit se na táborák, opékání buřtů a hudební představení za doprovodu Kuby a Romualda.

Nervozita je znát, ale Jakub všechny podpoří a výsledek je strhující. Korunu všemu dává výkon Daniela Třetiny, který si bere kytaru a naprosto profesionálně doprovodí svůj tým a všichni společně skandujeme: "Třéťa, Třéťa, Třéťa ….." Nakonec společně zpíváme Podvod, a Kubovu "Co bejvávalo už není."

Dar.

Slovo DAR má různé významy. Dnešní den se zdá být v tomto ohledu výjimečný. Máme takové malé Vánoce. Jedna z mnoha definic říká: "Dobrý dar je ten, který potěší obdarovaného a ještě dobro činí." To, že tady máme Kubu a že za námi z dálky přijel na večer Romuald je z říše snů. Když se vracíme ze zápasů stojí před chatou přepravka s ovocem od rodičů a Jirka přiváží z Olomouce od maminky jednoho hráče 8 domácích bábovek a 4 plechy perníků a aby to bylo echt, nezapomíná přibalit dózu s cukrem a sítko na cukr. Chápete to? Tito rodiče se připojují k dalším, kteří nám poslali pomazánky, limonády, šampáňa i finační pomoc. Moc si toho vážíme a když sedíme u ohně ,oceňujeme upřímně na dálku vás všechny "Ježíšky" velikým potleskem.

Kdysi jsme se snažili, abychom na našem úplně posledním setkání dali klukům do tašek kromě fotky co nejvíc věcí. Už je to pár let, kdy to vůbec neděláme. Dobře víme, že důvod, proč se stále vracíme my i mnohé děti, nejsou věci ale zážitky. A zážitky nám nikdo nedá. Tvoříme je my a to je dar, který si udělujeme sami sobě.

Možná je tento deník trochu nostalgický, ale nostalgie k dnešnímu večeru patří. Jakub a Romuald zítra ráno odjedou. Táborák skončil a my jdeme spát. Tuhle chvíli nám fakt nikdo nevezme. Je krásná, díky pocitu sounáležitosti, který nás spojil.

Dobrou noc.

2. den

Dobrý den všem při našem prvním ránu.

Noc byla o něco kratší pro všechny a pro některé ještě o něco víc. Dominik nadšený, že může odeslat svou bakalářskou výzkumnou práci na FTVS obdržel od svého vyučujícího nemilou zprávu – 30 min nahrávky o tom, co má všechno změnit. Noční hru strávil za počítačem a světlo ze zasedačky svítilo ještě dlouho po tom, co my ostatní jsme šli spát. Čermenský vzduch má ale v sobě něco speciálního a tak ráno stojí na značkách jako všichni ostatní.

Květoslav s Augustinem se vyspali jako mimina a my jsme tak rádi, že Jirkova aura vydržela. Kluci už jsou naši a po slzách se slehla zem.

Svůj noční příběh si zažil i Jirka, ale to nic nemění na tom, že v 6:00 ráno vyráží do Olomouce na trénink, aby se za námi po obědě vrátil. Protože po obědě je tu první kolo Ligy mistrů a to je pro kluky fakt důležité.

Věra tráví noc na ošetřovně s Jeronýmem. Po dnu plném pohody a smíchu dopadla i na něj zkouška první noci a chybějící maminka.

Přesto, rozcvička začíná v 7:15. Rozcvičku využíváme k nácviku malého představení, na které se můžete těšit v pátek po finálových zápasech.

V minulých letech jsme si zvykli, že ranní otužování je už součástí dobrovolného programu. Je tu ale malá čára přes rozpočet. Areál zdraví přinesl další vylepšení a to sice automatické čištění bazénu podvodním robotem – a to se děje přesně v otužovacím termínu od 6:00 ráno. Takže smůla.

Nevadí, protože dnes si bazén užijeme stejně. Běží se totiž Saňák race, což je závod gladiátorského typu a v něm je bazén v oblečení hned druhou překážkou. Pro nové účastníky přiblížíme, že se jedná o klasický závod na čas, v přírodě, ale vylepšený o překážky, kde je potřeba se zapřít a snést i trochu bolesti. Mladší kategorie běží jeden okruh, starší dva. Mezi nejnepříjemnější překážky patří plazení s pukem v ruce a různé druhy běhu na poli. Jelikož dokážeme porovnávat, musíme objektivně uznat, že tento rok se ředitelka závodu Pepi Gábi vyřádila a závod tak dostál svému přívlastku "gladiátorský". Překonání sama sebe není jedinou požadovanou vlastností "gladiátorů", předpokládá se u nich také sounáležitost a bratrství v boji. Aniž bychom to klukům připomínali, takové činy zaznamenáváme. Kluci jedou naplno, takže někdo dobíhá s jednou botou, bez ponožek – jde prostě o čas. Je tady několik kluků, kteří trochu toho svého obětují a botu přinesou, pomohou na překážce, po doběhu jdou fandit kamarádům a sami se zapojují do úklidu.

Po závodě zasloužená čokoládová medaile a všichni zalézají na chvíli do postelí. Ti nejstarší mají smůlu, vyrážejí místo odpočinku na dřevo do lesa, které musíme připravit na zítřejší táborák a jiný čas už mít nebudeme.

Vítěz bude vyhlášen až večer, ale důležité je, že už víme, co je první cena. Pravda, přišli jsme na to až dnes ráno. K tomu je potřeba udělat malý výlet do historie kempu: Při přípravách kempu je citlivým tématem vždy rozpis ubytování trenérského štábu a to hlavně proto, že některé pokoje jsou vyloženě za trest. Konkrétně se jedná o pokoj, který spolu sdílí Jirka s Pepou. Minulé dva roky se k nim nerozvážně lehnul Honza Krummer a hned po první noci jsme jej pak už pravidelně vídali před snídaní rozhrnovat záclonky jeho prostorného autakaru – dobrovolně se na noc stěhoval. Tento rok dostal "Černého Petra" Kuba Děkan. Ale život někdy chystá překvapení. Výstižný popis situace na pokoji 2 včera podal Jirka: "Šli jsme si lehnout. Nejdřív usnul Pepa a začala řežba. Kuba si dal na uši sluchátka a za chvíli se začaly ozývat neuvěřitelné zvuky. Začalo rodeo." Holt, kdo v této místnosti usne dřív je vítězem. Takže hádejte, co je první cena? Samozřejmě vítěz získá poukaz na jednu noc strávenou v tomto pokoji, protože jestli je něco gladiátorskou výzvou, tak je to přesně tato.

Zpátky do děje. Dnešní den, to už je jízda na plné obrátky, protože po obědě přijíždějí naši další hosté. Milan Kerbr (člen realizačního týmu Sigmy) a kapitán Sigmy Olomouc, Radim Breite. Moderování se ujímá Kuba a po jeho úvodních otázkách na kluky (kteří jsou shodou okolností jeho dávní dobří kamarádi), přichází na řadu záplava otázek, které si sepsali naši kluci a holky. Hosté opravdu překvapují svým pohodovým nastavením a upřímnými a otevřenými odpověďmi. Kdo čekal namachrované primadony, těžce se mýlil a tak jsou Milan a Radim těmi správnými vzory. Děkujeme na dálku ještě jednou, že jste nám věnovali svůj čas.

Trochu protahujeme diskusi, ale o to rychlejší je naše akce společného focení. Většinou je toto totálně nezáživný, únavný moment, který bereme trochu jako nutné zlo. Režie se ujímá Slon a je potřeba mu vyseknout velkou poklonu – fantastická práce. Profesionální není jen organizace ale také samotná fotka. Zde díky sportovnímu fotografovi Janu Krčmářovi, který dojel z Olomouce.

Tento rok je příprava plakátu rychlo-akcí. Po převzetí dat letí tato Jirkovi Syrovému, další z mnoha dobrých duší, kteří nám, třeba i na dálku pomáhají. Jirka dnes večer doma sází data k plakátu, večer ještě rychlá otáčka na korekturu s Věrou a v 10:00 večer jsou data připravená na odeslání do tiskárny. Zítra je totiž poslední šance k tisku – pak už bude do konce týdne zavřeno.

Toto je něco, co se děje v pozadí. "Neviditelné" práce je spousta. Kmitá zbytek týmu. Lenka chystá svačiny a večeře a s neochvějnou přesností a pomocí děvčat otevírá klukům její koloniál. Pak je tu také odborná komise, která boduje pořádek.

Ale zpět na hřiště. Konečně je to tu. Divadlo snů. Liga mistrů. Ve VIP sedačkách usedá delegace ze Sigmy a naše zápasy se rozjíždějí. Máme tu jednu novinku. Poprvé budou zápasy pískat kluci sami. Hlavním důvodem je ukázat, jaké to je. Na té druhé straně, často kritizované. Jaký to je pocit se správně rozhodnout pod tlakem. Potenciálně dalším důvodem je také snaha Slona objevit nové talenty. Slon je významnou osobou v oblasti rozhodcování v našem okrese. A popravdě, lidí ochotných věnovat svůj čas činnosti, bez které se tento sport neobejde, je čím dál tím méně. Slon tak lehce odpíská pravidelně o víkendu i 6 zápasů. Nejsou lidi. A tak hledáme nové talenty. No a posledním důvodem je, aby měli trenéři mnohem více času věnovat se pozorováním chování jednotlivých členů v týmu při různých zápasových situacích a udělat si k tomu poznámku a večer je společně v kruhu probrat s týmem a najít odpovědi, co by bylo možné zlepšit.

No a jedna perlička na závěr tohoto bloku. První zápas na hřišti, ve vzduchu je cítit lehká nervozita a zároveň odhodlání. Zbývá pár sekund do prvního hvizdu, Dominik se svým týmem Premier League vytváří s rukama kolem ramen kruh a chystá se k vrcholně motivačnímu trenérskému pokřiku. Určitě se chystá zakřičet něco jako: "Premier League, jdeme do toho!" Místo toho s nejvyšším zaujetím zařve: "Fortuna Liga". Super, tak to jsme tu ještě neměli. Dominik má asi stále zamotanou hlavu z penne k obědu (a my víme, jak měl nad nimi hlavu v dlaních) nebo se asi toulá mezi stránkami své nedodělané bakalářské práce. No, je to pro něj i kluky ten správný budíček, protože své dva zápasy dotáhnou do vítězného konce. A Dominikovi tento úsměvný moment samozřejmě odpouštíme.

Je po zápasech a máme rychlých 15 minut na to skočit do bazénu a pak na srbské rizoto.

Večeří dnešní den zdaleka nekončí.

Po večeři je tu vyhlášení Saňák Gladiatora:

Mladší:

• Kryštof Kočí, 2. Radek Štusák 3. Radek Mňuk
• Jaroslav Rýdl 2. Jonáš Saňák 3. Lukáš Jirásek

No, a na závěr dne trochu kultury a zamyšlení. Po týmech se střídáme u Jakuba, se kterým probíhá nácvik písniček na zítřejší táborák a v mezičase se týmy scházejí se svými trenéry, aby se vrátili k některým zajímavým momentům.

Večer tak končí v klidu a míru a tak tajně doufáme, že v tomto duchu proběhne i dnešní noc. Vám přejeme to samé.  

1. den

Ale teď už k našemu programu. Začínáme srazem všech a úvodní slovo si bere šéftrenér. Jirka začíná na vážno. Mluví o pravidlech, přes, které nejede vlak, o péči o věci a zařízení, která nám byla propůjčena a o vzájemném chování, o tom, že chceme prožít týden v pohodě. Když mluví o zákazu opouštět areál, rozčísne atmosféru čestný člen realizačního týmu Jan Krummer, dnes na návštěvě, který do ticha zahlásí, "že kdo bude chycen na útěku, bude okamžitě zastřelen". Ti, kdo Honzu znají, se začnou smát okamžitě, a ostatní tak brzy pochopí, že sranda je to, čeho se budeme za každých okolností snažit vždy držet.

A jde se na první trénink. Slon, jako bývalý brankář si bere na začátek tréninku skupinu brankářů. Po hodině, po splnění úkolu opouští hřiště a kňučí, že tolik balónů dlouho nenakopal a že necítí nohu. Je to zkrátka už několik let rozhodčí …. a prostě Slon.

Na všechny tréninkové jednotky dohlíží Jirka a je z něj cítit velká spokojenost – je zkrátka pyšný na svůj trenérský štáb. Po letech došlo k postupné proměně, ale ten, kdo drží jako skála, je matador kempu a vlastně celého regionálního fotbalu, zarputilec, Pepa Vondra st. Pepa začíná trénovat skupinu těch nejstarších a my už z dálky vidíme, že nic neztratil ze své energie. Rozhazuje vášnivě rukama a my slyšíme jeho pověstné : …"tatatatatata". Jojo, kdo neprošel "příjímačem" Pepy Vondry, jako kdyby nebyl na kempu.

Počasí je proměnlivé. Začínáme trénovat s lehkým mrholením, pak na chvíli vyleze slunce, takže z tohoto pohledu je vše v pořádku.

To, co není vůbec v pořádku jsou slzy dvou mladších účastníků. Sedí na pokoji u otevřeného kufru a slzy a nudle z nosu jim tečou po obličeji. Není to nic výjimečného. Prostě na někoho je toho nového příliš. Sedíme s Květoslavem (chápete, že jméno je fiktivní) a snažíme se překonat tyhle těžké chvíle. Nic nefunguje. Navíc se na vedlejší posteli přidává Augustin, který byl od začátku nalomený a plačící kolega převážil jeho emocionální vážky na špatnou stranu. Voláme na pomoc jednoho ze starších hráčů, aby vyprávěl o tom, co má na kempu rád, co nás čeká. Zdá se, že se vše začíná otáčet na lepší stranu. Ale až do chvíle, než se hráč zeptá: A na co by ses chtěl ještě zeptat?". "Jak se odsud můžu hned dostat domů." Uáááááááááá".

Tak to vypadá opravdu špatně.

No, jdeme na oběd a pak se prostě uvidí.

Dnešní obědové menu: hovězí vývar s nudlemi, kuřecí plátek s omáčkou a rýží a zeleninový salát. Děláme průzkum spokojenosti. U dotázaných jsme nasbírali známky 1 a 1 dvakrát podtržená. Slušný začátek a výzva pro kuchaře, aby udržel tenhle nejvyšší standard.

Po obědě je ještě čas na poslední dovybalení zavazadel a nastěhování do chatek. V tomto místě musíme poděkovat areálu, že opět zlepšil nabízené služby. Kluci v chatkách budou spát na úplně nových matracích.

Krátký čas volna je pro někoho vítaný. V nás však vzbuzuje obavu, že umožní stýskajícím uvědomit si jejich trable. Tentokrát se do role vyjednavače staví Jirka. Nachází naše dvě hromádky neštěstí na pokoji v podobném rozpoložení. Ach jo. S napětím čekáme, jak skončí jeho mise.

V celé historii kempu, tedy za 21. let, jsme měli pouze jediný případ, kdy se nám nepodařilo situaci společnými silami zvládnout a po 2 dnech odjela účastnice domů. Vážně se bojíme, aby se toto neopakovalo.

Po 10 minutách se vrací Jirka a hlásí stav.

"Oba mají úsměv na tváři."

"Cože, jak jsi to udělal?"

"To víte, to je to charisma, ještě jsem dostal bonbón na cestu."

Po dalších 15 minutách kontroluje Jirka znovu situaci. "Teď si hrajou na mamku, taťku a dítě a dostal jsem zase bonbóny". Zázraky se dějí. Pokud zvládneme dnešní usínání, máme asi vyhráno.

Před tréninkem se všichni scházejí, nyní již pravidelně ve společném kruhu. Sdílet dojmy, diskutovat ožehavá témata společně, stanovovat společná pravidla – to už jsme si na kempu zvykli. Tuto techniku, diskuse v komunitním kruhu, na kterou jsme se před lety školili v systému Respektovat a být respektován, Jirka uvádí i z pohledu svých vlastních zkušeností. Když byl reprezentačním trenérem žen, zachraňoval nepříjemnou týmovou atmosféru, kterou způsobil svým trenérským přehmatem sám. Nabídnul prostor svým hráčkám, možnost vyslechnout si i jejich negativní pocity bez posuzování, vysvětlit svůj postoj a uznat chybu a zachránit týmové hodnoty.

Svačíme banán a pak už v nových dresech na trénink. Už při srazu před tréninkem kluci ukazují na novou tvář a někteří si mezi sebou šeptají: "Hele, to je Dominik Zdržálek."

Na hřišti Jirka představuje naši první návštěvu. Dominik je bývalý fotbalový hráč, který musel ukončit kariéru po zranění. Věnuje se fotbalovým dovednostem a je mistrem republiky ve hře 1:1. Klukům ukazuje něco ze svého umu a všichni mají šanci se z Dominikem část tréninku něco naučit. A má to grády, je to jízda. Po hřišti běhají hráči v modrých dresech a mezi nimi jsou jasně viditelní trenéři v tričkách korálové barvy.

Po tréninku zpovídáme Dominka Zdržálka a ptáme se na jeho dojmy: "Líbila se mi pestrost tréninků a to, jak se trenéři skvěle doplňují, ikdyž každý předává to své. Všimnul jsem si, že většina tréninkových cvičení v sobě obsahuje aspekt hry a nutnost správně se rozhodnout. Pokud jde o děti, bylo velmi příjemné, jak hladoví byli po informacích. Jak naslouchají. Ve srovnání s jinými kempy jsem viděl obrovské množství dětí, které umí kopnout do balónu a někteří hráči jsou i rozdíloví. Z celého týmu je cítit klidná atmosféra a je vidět, že trenéři mají přirozený respekt."

Pokud se chcete dovědět o Dominikovi více, najdete jej na: Instagram: zdrza96

Vracíme se nyní k tématu barev triček, které v realizáku hodně rezonuje. Jirka chtěl barvu, která tu ještě nebyla. Takže korálová. Má to ale jeden háček. Trenéři nekrotí jen hráče a mezi nimi kluky Muchovi, ale barva přitahuje i roje much, které jsou tímto odstínem naprosto hypnotizované.

K večeři těstoviny s boloňskou omáčkou, hodnocení opět vysoké.

A pak první vrchol dnešního dne. Losování trenérů týmů Ligy mistrů a losování písničkové soutěže. Písničky nás krásně propojují s faktem, že sliby se mají plnit a v našem případě se sliby opravdu naplnily. Jak řekl, tak udělal. Jakub Děkan je s námi. Vítáme ho a hned se zapojuje do oficiálního losování. Na začátku stojíme při tónech naší hymny a pak hymny Champions League. Chvíle napětí a už to víme:

• tým Premier League povede Dominik Chládek
• tým Bundesligy povede Daniel Smíšek
• tým Serie A povede Mojmír Preclík
• tým Fortuna Ligy povede Josef Vondra st.
• tým La Ligy povede Josef Vondra ml.
• Tým Ligue 1 povede Denis Preclík

Zástupci jednotlivých mužstev pak vylosovali písničky Kuby Děkana, které s ním nacvičí. V úterý při táboráku pak předvedou svoje umění před odbornou porotou a diváky. Aby bylo vše na profesionální úrovni doprovodí je při jejich vystoupeních kytarista Romuald Klemm.

Mluvili jsme o prvním vrcholu a ten druhý …. ? Začínáme zostra. První den a hned noční hra. Noční hra je dobrovolná. Ale pokud si někdo vzpomíná na klasiku z dětství a strašení, tak se mýlí. My budeme mít romantickou, neslyšnou hru při svíčkách. Týmovku, při které je potřeba dodržet disciplínu a klidné nervy, na hřišti, osvětleni svíčkami, přinést poklad na správné místo a díky svému klidu a spolupráci zachovat svůj plamínek života před úlisnými čarodějnicemi.

Počasí nám přeje, je klidná a tmavá noc. Klid přejeme i vám a zítra na slyšenou.

Saňák tým

0. den

Takže vítejte! Samozřejmě imaginárně, protože my už jsme na místě v Čermné. Jako každý rok, vždy den předem, abychom stihli všechno nachystat dokonale. No dokonale ..... Po 21. letech už máme pár zkušeností, přesto ... zarovnat 68 sad dresů a trik podle velikostí se dnes prostě nedařilo. Chyběly trenky, triko ... Když jsme my, holky, po 3 hodinách utřely pot z čela a vše klaplo, kluci už měli nachystané hřiště, pomůcky, vyzdobeno a grilovali dnešní večeři. Je 21:43 a usedáme k první poradě. Je to vlastně přesně ten čas, kdy se budeme k poradě scházet v nadcházejících dnech, takže už si zvykáme.

Jsme téměř v plné sestavě. S menším zpožděním dorazí pouze Vendy a Kuba Děkan. Takže Jirka může začít: "Přátelé, kamarádi, jsem rád, že jsem se zase sešli."

No a o tom to je. My jsme spolu rádi. Do týmu vítáme Dana Smíška a těšíme se, že je s námi a pak už detailně procházíme celý program.

Takže my ještě pracujeme, ale vám přejeme dobrou noc a zítra ráno už tady v Čermné.

PS: ...před 8:00 prosím nejezděte :-). Vjezd do areálu je bránou za pódiem - v tomto místě bude stát Jirka a navádět vás.

Dobrý den všem příznivcům kempu. 21. ročník se bude konat opět v Čermné ve dnech 2. - 7. července 2023. Přihlášky budou k dispozici zde nebo na FB: Saňák kemp, IG: Sanak_ kemp od 10.  února.

... příběh 20. jubilejního kempu začíná

6. den

Dobrý den,

vážení rodiče, milí kluci a holky, vážení podporovatelé, příznivci a sponzoři Saňák kempu.

Dnes jsme zakončili náš týden s fotbalem finálovými zápasy Ligy mistrů. Poháry předány, petardy vystřeleny. Vuvuzely utichly a máme za sebou i tu tradiční svíčkovou, kterou si dáváme na závěr.

Je pátek, sedm večer. Sedíme v utichlém kempu, pouštíme si písničky Kuby Děkana a necháváme dosedat to všechno.

Dovolte poděkovat všem, kteří tento projekt podpořili všemožným způsobem, prací, službou, peněžním darem nebo svačinou pro děti a umožnili, že se tento kemp konal v takovém rozsahu a podmínek. Jsou to: Jakub Děkan a Romuald Klemm, Okresní fotbalový svaz, Město Ústí nad Orlicí, obec Dolní Čermná (areál AZAS), FAČR, Lion Sport, firma Skala servis, Pivovar Faltus, Tercie, velkoobchod s ovocem a zeleninou, Choceňská mlékárna, Restaurace u Lípy Z+M Muchovi, Restaurace a Café u Medvěda, Kaufland, Jatka Lanškroun, Nadace ČEZ, HM Rehabilitace J. Saňák, Tipo Creative, Tatra Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, Kubík, SK Sigma Olomouc, VZP, Pekařství a cukrářství Sázava, Konzum, Sportisimo, Hotel Bravo Česká Třebová, pan Martin Langer, pan Olda Solar, kapela Fernet Šok, Roman Žďárský, Just4Keepers. Děkujeme všem sponzorům.

Na viděnou.

Saňák tým

5. den

Dobrý den,

dnes ráno pokračujeme v našem otužování. Upřímně, únava se asi trochu odráží na naší morálce, takže si pak navzájem svěřujeme, že se nám vlastně vůbec nechtělo. Nakonec je ale důležité, že tu jsme. Za hráče je tu sestava 12, dnes jen kluků bez děvčat. Není stejná. Někdo nám odpadl na chatkách, ale máme nové zájemce z ubytovny. David Kašpar přichází se slovy: "Slyšel jsem, že je tady ráno nějaká vířivka, tak to jdu zkusit."

Snídaně jako obvykle: lupínky, výběr jogurtů, mléko, nutela, marmeláda, šunka sýr, chleba, rohlíky.

Chvilka klidu na ranní kávu a je potřeba alespoň na chvíli olízat si rány. Honza nám ztrácí hlas, dva trenéři si stěžují na nafouklá bolavá bříška (pár dřepů a bude to dobré 😊, ale všichni rychle pryč). Není ale čas brečet, trénink začíná.

Využívám tento prostor, abych zprostředkovala a zviditelnila práci podpůrného týmu. Pepča počítá výsledky soutěže a tiskne je na nástěnku a chystá videa kluků ze včera, abychom si je mohli večer prohlédnout. Zjišťujeme, že nejde projektor, takže je tu práce pro Lukáše. Slon odjel pro potraviny a pro nový mikrofon, protože ten bezdrátový nám vypovídá službu. Lenka chystá svačinu a uklízí výdejnu po včerejší večeři. Iva řádí v ubytovně, protože se zde válí spoustu věcí a musí naskládat boty, co nechali kluci v ubytovně na zemi, protože jinak nemůže přijít uklízečka vysávat. No a pak vyráží na kontrolu úklidu. A rychle na hřiště doplnit klukům barely s pitím. Goša zpracovává fotky a videa, abyste se měli na co koukat a pak se připojuje k ostatním, protože přípravy na večer už musí být hotové dopoledne. A já dělám poslední rychlou kontrolu tiskových dat letáku, aby mohla být odeslána do tiskárny a ještě dnes se stihnul vytisknout leták. A po chvilkách si dělám zápisky zdejšího dění, aby mi nic neuniklo. Tak to je takové malé okénko k tomu, co se děje v pozadí.

Dnešní trénink je definován jako: "tvoje srdcovka". V tomto duchu dává Jirka instrukce trenérům. "Kluci pracovali dobře, tak si vyberte téma tréninku, který máte rádi.."

Po tréninku zvládneme bazén a ten máme pro sebe, protože obloha, ani teplota vzduchu neláká k bazénu nikoho jiného. Kuře na paprice k obědu potěší 100% věkovou kategorii pod 15 let. Mužské části realizáku lezou těstoviny ušima.

Krátký odpočinek a jdeme na předposlední sérii zápasů Ligy mistrů. Jde o hodně a tak se emoce stupňují. Tohle je náročná fáze pro ženskou část realizáku, protože vidět kluky zdrcené, v slzách, to my nedáváme. Ale je třeba stát stranou, protože to je vyloženě chlapská záležitost.

Je vidět, že i trenéři v tom lítají až po uši. Takže slyšíme od Honzy Krummera hlášku: "Anděli, super, mám tě rád, já tě prostě miluju." a Anděl lítá po hřišti jako motorová myš. Oblíbená hláška trenéra Dominka, když je jeho hráč skolený na zemi po nějakém faulu: "Pojď Milane, to je bolest, to máš rád."

Rychlý bazén a dnes nás na večeři pan kuchař opravdu potěšil: vepřový steak a hlavně zapékané brambory místo rýže a těstovin!

Po večeři jdou kluci shlédnout videa, která natočili o kempu a je to paráda. Žasneme nad tím, co dokázali a vy se budete určitě bavit také (jenom nám prosím, dopřejte do zítra odpoledne, protože dnes je náročný večer a zpracovat všechna videa nějaký čas dá.

Z Jirky je cítit už značná nervozita a vy už teď víte, proč. Moc si přejeme, aby vše klaplo - to dlouho ohlašované překvapení. Kluci ale netuší a když mezi ně vchází do fitka a říká: "Kluci, kdo nazpíval písničku, kterou tady celý týden nacvičujeme?" "Děkan, ozývá se." A přichází ten krásný moment, který si Jirka vychutnává. "Tak mezi námi vítám Kubu Děkana!" - a slyšíme jenom obrovský aplaus a řev.

To, co následuje dál už víte. Kuba se svým kytaristou hraje. Kluci se sami chytají kolem ramen a my jsme fakt, fakt dojatí. Pepa řve jak želva a není sám. Moc jsme si přáli tenhle večer si užít a ten sen se plní.

Mysleli jsme si, že překvapení budeme mít jenom my, ale ten super ohňostroj na závěr. Tím jste nám milí rodiče vytřeli zrak zase vy! Díky moc.

Takže šťastnou cestu, my si ještě užijeme večer s muzikantama a vám přejeme dobrou noc.

Saňák tým a Kuba Děkan 😊

4. den

Dobrý den,

Je to neuvěřitelné, ale začínáme psát už čtvrtý díl našeho příběhu. Teplota včera poklesla, a tak rušíme rozcvičku a dáváme šanci otužilcům - dobrovolně. Ráno je podmračené, ale v 7:13 už se začíná scházet 12 statečných. Za realizák drží prapor Denis a Věra. Denis s stěžuje, že chtěl z postele vytáhnout i Dominika, ale ten jen otevřel oko ve vyhřáté posteli a zůstal v chatce. No, nic, tak jsme všichni.

Vydáváme se k bazénu a v tom se ozve klapnutí dveře. "Dobré ráno pane Krummere." Zdraví kluci. Honza se hrabe ze svého pojízdného autokaru s polštářem v ruce. Ale nezdá se, že by se k nám chtěl připojit.

Odhodlaně se otočíme k bazénu a najednou slyšíme dusot za zády. Řítí se za námi Dominik se slovy: "Mně tady nikdo nebude říkat, že jsem s...ka." No, tak teď už víme, co přesně se ráno odehrálo v chatce trenérů. Nakonec se připojí i Mojmír a to už je opravdu celá sestava.

Při vstupu do bazénu nás čeká studená sprcha. Ta prověřuje odhodlání všech, protože vzduch je relativně teplý, nějakých 15 stupňů, a následný bazén také ještě nestihl vychladnout. Sprcha má ale parametry.

Po koupeli jdeme na snídani a během ní se přes areál přežene východoasijský tajfun. Vypadá to tu strašidelně, ale v 9:30, kdy se chystáme na sraz k pokračování Ligy, už je po dešti a místy je obloha i protrhaná. Díky stavební firmě JK je hřiště rychle přestavěno a můžeme hrát.

Dnešními zápasy Ligy mistrů byly ukončeny základní skupiny. Zítra nás čeká nadstavba. První tři týmy mají již jistý postup do semifinále a zítra je čeká boj o lepší pozici v nasazení. Čtvrtý až šestý tým bude bojovat o poslední postupové místo do semifinále. Pátý a šestý tým bude spolu hrát o konečné umístění ve dvou utkáních. Systém je tedy nastaven tak, že i v této chvíli se může každý z šesti týmů dostat do finále a stát se vítězem. Výsledky základní skupiny se do nadstavby nezapočítávají, ale najdete je ve fotogalerii.

Oběd máme až v 13:00, frankfurtská polévka a katův šleh s rýží. Poté je hodinová polední pauza, kterou opravdu mnozí využívají pro klid na lůžku. V průběhu polední pauzy čistí deratizační komando všechny lahve na pití.

Dnešní odpoledne je už pravidelně odpolednem bez fotbalu. První aktivita se jmenuje "Fotbalista není žádný šampón". Jirka vysvětluje, proč něco takového děláme. Život není jenom o fotbale. Vzpomíná na svoje dětství, kdy vyrůstal s mamkou a třemi dalšími sourozenci a všechno za něj udělal někdo jiný. Na každém kempu vždy sleduje, jestli si děti nesou svoji tašku nebo se nechají obsluhovat rodiči. Mluví také o tom, že vždycky sdílíme prostředí s někým, a abychom se v tom prostředí cítili dobře, je potřeba přiložit ruku k dílu. Posílíme se všichni malinovkou a jdeme do toho. Dřevorubecká četa pod vedením Josefa Kruťase vyráží do lesa, potřebujeme dříví na opékání. Ostatní dostávají rajóny v areálu. Čistíme všechny prostory od odpadků, plejeme hřiště a obrubníky a svádíme mentální boj s "tím druhým v hlavě", který říká, "proč to mám dělat?", "mně se nechce ...", "raději bych hrál fotbal".

Výsledky naší práce uvidíte v galerii a není to vůbec špatné. Dřevorubci si vyzkoušeli sekat a řezat. Zjistili, že řez v suku není ono, ale dorazili všichni bez zranění.

Dnešní kontrola úklidu má následující výsledky. Chatky opět na výbornou, ubytovna má postupně zlepšující se tendenci. Opět tady máme ale jeden pokoj, kde zdravotnice odcházejí zděšené. Nastupuje tedy vrchní velení, které označuje stav pokoje jako Armagedon. Nedá se nic dělat. Před nastoupenou jednotkou je pokoj vyvolán, odvolán ze hry a jde pod dozorem ženské části realizáku udělat okamžitý úklid ve svém pokoji.

Po práci odměna, formou proteinové tyčky a ovoce a týmy se vydávají na společnou práci. Tentokrát je to o tvořivosti. Mají za úkol vytvořit 5 - 10 minutové video, jehož námětem je cokoliv spojené s tímto kempem. Na výsledky jejich tvorby se budeme dívat zítra a vám je samozřejmě zítra nabídneme na Rajčeti.

Večer si užijeme táborové pohody, protože opékáme a nutno dodat, že za přispění krásného počasí trávíme pohodový podvečer u ohně.

Ale den ještě nekončí. V 20:00 hodin se scházíme ve fitku, abychom si zahráli hru. Jistě si všímáte, že každá volná chvilka dne, kromě jedné hodiny poledního klidu je vyplněna zábavou nebo sportovní aktivitou. S přípravou si posledních pár měsíců lámali hlavy Slon a Pepi Gábi. Dnešní večer je v režii Slona a hry Na Lovu. Souboj týmů s lovci je napjatý. K našemu zklamání nejsou první čtyři týmy ochotny riskovat a nepřijímají vyšší nabídky lovců, jako jsou: obsluhování týmu při obědě, nabídka cukrovinek, soukromý koncert s předvedením árie z Rusalky, a k šoku všech tým odmítá i soukromou prohlídku stadiónu Sigmy Olomouc! Poslední dva týmy jdou ale do risku a konečně má hra silnou zápletku. A vyplatí se. První tým po dramatickém průběhu nakonec získává kromě bodů do celokempovky také masáž nohou od Mojmíra a poslední tým si vybojuje masáž trapézových svalů od Pepči. Risk se vyplácí.

Jsme rádi, že na tento večer dorazila i přítelkyně Slona, protože na vlastní oči viděla, jaký měla hra úspěch. Slon se nám svěřil, že už byla poslední dny před kempem celkem nerudná, když doma trávila večery se Slonem sklánějícím se nad počítačem a nabroušeně se ho ptala: "Ty už zase děláš něco na Saňáka"? A abychom i vám dali alespoň trochu nahlédnout do toho, na čem to ten Slon vlastně trávil večery, přikládáme jenom malou ochutnávku, a to je prezentace lovců v této hře.

Ale zpátky do reálného času. Je 21:30, Jirka si bere slovo a chválí. Chválí kluky jako skupinu za to, jak pracují a fungují. Je jasné, že sem tam řešíme drobné záležitosti, ale celkově tato skupina funguje skvěle - jak na hřišti, tak mimo něj. A tak Jirka apeluje, abychom si tuto disciplínu a spolupráci udrželi, protože zítra nás čeká dlouhý den. Těžko uvěřit, ale už zítra je tu naše známá Ceremony. Bývala to naše "soukromá akce", kde jsme s klukama a holkama slavili společně. Byl to večer, kdy se porušila večerka a byla to zkrátka pařba. Dobře víte, že tento 20. ročník děláme poprvé výjimku a zveme i vás rodiče a sponzory.

Chystáme překvapení a nutně potřebujeme precizní součinnost s vámi, aby vše dopadlo tak, jak plánujeme. Prosíme vás, abyste dorazili do areálu přesně mezi 19:15 - 19:40. Pokud dorazíte dřív, abyste nevstupovali do areálu a čekali v restauraci. Jediný otevřený vstup bude právě tam. Auta parkujte na parkovišti za restaurací nebo na náměstí. V 19:40 si vás vyzvedne před restaurací Jirka.

Díky, přejte nám na zítra a na pátek dopoledne hezké počasí a jdeme si to užít.

Hezký večer

Saňák tým

3. den

Dobrý den,

začínáme zprávu již třetího dne. Ráno nás vítá lehce podmračenou oblohou a velmi příjemnou teplotou vzduchu. Nutně jsem potřebovali takové ochlazení. Možná vás, kteří jste na kempu alespoň podruhé, zaskočilo, že jsme tento rok znovu nespustili náš klub otužilců. Ale teplota vody v bazénu připomíná vypečený kačák, takže nám v žádném případě neposkytne extázi, kterou jsme v minulých letech po ránu mohli při otužování zažívat.

Místo toho se rozjíždí po ránu kadeřnický salón. Musíme vylepšit účesy hráčů a při té příležitosti se Lucinka pustí do estetické úpravy kadeří pánské části realizáku. Poslední je na řadě Slon. Lucinka projíždí jeho kadeře masážním kartáčem a zasněně prohlásí. "No, možná ti je 56, ale vlasy máš ze všech nejlepší." Není nad dětskou upřímnost.

Včera jsme zapomněli zmínit, že proběhlo první hodnocení pořádku na pokojích. Zdravotnice oceňují disciplínu a hygienu na chatkách (což jsou tedy starší kluci). Na ubytovně je to už o něco nižší úroveň a jeden pokoj se bohužel vymyká. Suché věci, mokré věci, papíry, zbytky jídla, všechno na jedné hromadě na zemi. Ajajaj, to už vyžaduje zásah z nejvyšších pater a tak jde rázně hochům domluvit Velký boss.

Na tréninku nás vítá deštík. Trenéři jsou v sedmém nebi. To je to správné anglické Middlesborough. Tráva voní, skluzy jsou jak ostrý řez máslem. Nádhera. No, ne všichni hoši jsou nadšení. Někteří vítají deštík, ale popravdě máme tady některé změkčilé typy. Je to možná apel na některé útlocitné maminky. Fotbalista není nagelovaný šampón. Podporujte svoje syny, aby se neuhýbali mrazu, dešti, blátu. Díky.

Obsah tréninku lehce upravujeme. Jirka není spokojen s tím, jak jsou hráči aktivní po odehrání míče. A tak se tento trénink věnuje nejen koordinaci, ale i cvičením na výše uvedené téma.

Na oběd nás čeká kuřecí vývar a rajská, hovězí a těstoviny. Zbytky nejsou a průzkumem na ubytovně zjišťujeme, že i rajská bodovala.

Během oběda už se ranní deštník mění na vytrvalý déšť a začíná dělat vrásky na tvářích trenérů. Kluci se hodně těší na Ligu mistrů a tak se stále chodí ptát: "Bude se hrát?"

Těsně před 14:00 hodinou zasedá technická komise a výrok je jasný. Terén nezpůsobilý a předpověď říká, že po večeři by mělo přestat pršet. A tak se program mění a začínáme Saňák víceboj. Areál skýtá dostatek zastřešených ploch, a tak rozmisťujeme 6 stanovišť. Holky a kluci jsou soutěživí, takže počáteční zklamání, že se nejde hrát, je rychle zapomenuto a z areálu se začíná ozývat hlasité povzbuzování. Úkoly jsou různorodé. Cvičení u Préci a Pepina dává pořádně fyzicky zabrat, ale potřeba je i paměť, pohotovost a znalosti. Samozřejmě se dozvídáme zajímavé informace:

Když utkání skončilo debaklem, jak skončilo? Odpověď: Remízou.

Odkud byla Johanka, která pomohla Francouzům v boji nad Angličany? Odpověď: z Egypta

Jaké máme krevní skupiny? Odpověď: A, B, C ...

Kdo byli Athos, Porthos a Aramis? Odpověď: slovanští bohové

V průběhu víceboje posvačíme a po konci soutěže volají trenéři všechny do stanu. Je připraveno překvapení dnešního dne, a to je návštěva, internacionála, reprezentanta a do nedávna ligového hráče Romana Hubníka. Koná se tiskovka a jsme velice příjemně překvapeni, jak aktivně a zajímavě se kluci a holky ptají. Obsah tiskovky jste mohli sledovat živě a záznam je ke shlédnutí na našich facebookových stránkách.

V naději sledujeme, jak déšť pomalu ustává a vydáváme se na večeři - buchtičky se šódó. Pomineme komentář některých trenérů o tom, že buchtičky nejsou jídlo, ale zákusek a cpeme se. Asi chutná, protože nezbyde ani kus a poslední nadšenci si přidávají pouze talíře krému. Kuchař nevěřícně kroutí hlavou.

Klukům a holkám se konečně plní celodenní přání - zápasy Ligy. Trenéři odcházejí z večeře s rozpaky, protože očekávají, že hráči budou jak spací pytle a úroveň hry bude prachbídná. Ale nedá se nic dělat, je potřeba pokračovat v turnaji. Na hřišti se snaží všichni rozcvičit, ale při pohledu na mnohé nic nenasvědčuje, že dobře nastartovaná úroveň a nasazení na trénincích bude mít dnes své pokračování.

Po celém dni se zataženou oblohou se mraky úplně roztrhají a vítá nás sluníčko. Snad bude příslibem dobře zakončeného dne.

Zápasové tempo se pomalu rozbíhá, ale dá se říci, že to, co nastane dnešního podvečera, se dá slovy jen těžko zprostředkovat. Brzy jsou všichni v naprostém tranzu. Toto je fotbalové šílenství, euforie, extáze. Jestli jednou za tento kemp zažijeme, co je to být takzvaně "ve flow", tak je to dnes v podvečer. Ptám se Jirky, co na to říká a odpověď zní: "tohle je trenérský orgasmus".

Je jasné, že v každém zápase je vždy jedem poražený. Ale dnes je často slyšet, jak trenéři mluví po prohraném zápase ke zdrcenému týmu a používají výrazy jako: hlavy nahoru, byl to úžasný výkon, s tím, co jste předvedli, jste vítězové.

Tak takhle to přesně bylo. A ikdyž to zní jako klišé: dnes není poražených.

Po zápase jdou všichni na druhou večeři, chleba s tvarohovou pomazánkou a živě si vyměňují zážitky ze zápasů.

Jsme šťastní. Jsme šťastní, že jsme to společně mohli zažít.

Dobrou noc.

Saňák tým

2. den

Dobrý den,

vlastně dobré ráno a možná, že pro některé kluky a holky začíná zážitkem, o kterém slyšeli jen od rodičů. U nás totiž funguje instituce zvaná "ranní rozcvička". Takže v 7:00 budíček a na všechny už čeká vedoucí rozcvičky Mojmír, pěkně v bílém tílku a červených trenýrkách.

Ale abychom chronologicky nepřeskakovali. Tady se věci dějí i přes noc. Má to souvislost i s tím, že z jednoho pokoje trenérů se během noci stává staveniště. Ozývají se zde zvuky motorových pil a kompresorů. Dnes nevydržel Honza Krummer a když Jirka v 6 ráno odjížděl na otočku do Olomouce, vyděsil ho obličej Honzy přilepený na sklo kufru jeho auta, boty hezky srovnané pod svou pojízdnou "postelí".

Naštěstí je to všechno, co se dnes v noci událo. Žádné stýskání, žádný pláč.

Ale zpět do děje. Po snídani oblíbený gladiátorský závod. Tentokrát starší běží dvě kola závodu, mladší jedno kolo. Nechybí samozřejmě bazén a to hned na začátku a ostrý výběh do prudkého kopce, plazení a jiné překážky a druhé kolo starších kluků je vygradováno jedním kolem žabáků kolem bazénu - to všichni těžce koušou. Cíl je hrábnout si, pokud možno co nejblíž ke svému dnu. Na většině tváří po doběhu vidíme, že tomu kluci a holky dali všechno a trenéři, kteří pozorují závodníky v průběhu závodu potvrzují, že nasazení je opět maximální. Z neplavců se dokonce stávají plavci, kluci dřou i přes slzy (za ty můžou výše uvedení žabáci) a máme lehká zranění, která vyplynula ze soustředění na nejlepší výkon.

Po závodě chvíle klidu, aby se všichni přestrojili a připravili na oběd. Mladší ročníky přiláká postava prezidenta Zemana, která posedává na lavičce před pokoji trenérů. Zcela spontánně se všichni shromažďují kolem prezidenta a máme tu tiskovou konferenci. Pan prezident je maličko bez nálady a tak povolí jen pár otázek. Děti jsou zvědavé, jestli uvidí v průběhu kempu pana prezidenta na lehátku v bazéně. Tak třeba se dočkáme.

Máme lehce rizikový moment v realizačním týmu. Trenéři se vyptávají kluků, jak odhadují jejich věk. No, kdo se ptá, moc se dozví. Takže totálně zdrcený je Slon, jehož věk odhadují kluci na 56 let (to je průšvih, protože takovými čísly se nemohou pochlubit ani dámy z pokoje Pokojného stáří). Chceme Slona trochu povzbudit a tak pobízíme naši Lucinku: "No, Luci, tak řekni, že Slon nevypadá tak staře, jak ty ho odhaduješ? Já bych řekla tak 48." Snad jsme o Slona nepřišli.

Oběd začíná zajímavě. Barva polévky je zelená. V jídelníčku je uveden zeleninový krém. Nakonec je hlavní surovinou špenát. Nikoho nenutíme, ale k našemu překvapení si dávají skoro všichni a když se ptáme, jestli chutná, tak vidíme většinou palce nahoru. Jestli jste překvapení, zeptejte se v Mathys´s na recept na špenátovou polévku. Pokračujeme kuřecím řízkem s kaší a pak? Je to tady, hodina POLEDNÍHO KLIDU! Pro všechny.

A je to potřeba. Dnešní celé odpoledne je jenom o fotbalu. Nejdřív trénink, pak se posilníme svačinou a jde se na to, zápasy o první body. Zapisovatelky jsou na místě a může zaznít první hvizd píšťalky.

Nejde snadno zprostředkovat tu elektrizující atmosféru, kterou vytvářejí všechny ty emoce, pohlcení hrou, bojový duch a vůně trávy. První zápasy Ligy mistrů jsou vždy přelomem kempu. To už za těch 20 let víme a je tomu tak i tento rok.

Ale jsou tu i historky úsměvné. Máme úplně novou zapisovatelku výsledků a, ačkoliv je to žena zkušeného trenéra, zapisuje v zápase s výsledkem 3:2, 5 gólů jednomu týmu. Nechceme prozradit její identitu, ale je to přesně ta paní, která označila Jardu Šilhavého za starostu Čermné. Večer pro ni nebude úplně odpočinkový, protože má nařízené školení základních pravidel fotbalu.

Ale zpátky na hřiště. Mladší tým Itálie jede jako Ferrrari, a tým starších je jako Ferrari, které táhne naložený valník, takže rozjezdy jsou pomalejší. V Premier League máme našlapanou juniorku. Ovšem v seniorské kategorii stále nemohou vyladit sestavu, aby dosáhli prvního vítězství. Španělé upustili od osvědčené taktiky tiky-taka a prezentovali se náročným a důrazným fotbalem, který nese výsledky.

Bundesliga se po slabším začátku otřepala a pro zbytek utkání své výkony stabilizovala.

V Bundeslize se na chvíli hvězdou stává Natálka. Jirka ji opakovaně žene: "Naty, před bránu. Naty, před bránu." Nakonec Natka mezi dvěma kluky nakopne míč a ten se po teči dostává do branky. "Naty, dala jsi gól!"

Výbět Ligue 1 ukázal charakter jako výborné šampaňské, které chutná až po určité době a je potřeba ještě spoustu věcí vyladit.

Česká parta starších ukazuje dobrý charakter a příslib do budoucnosti. Mladší se zatím spíše hledají, ale na konci dne už můžeme mluvit o posunu.

Mluvíme často a hráčích a trenérech, ale celou dobu v pozadí kmitá bez přestání zbytek realizačního týmu. Neviditelná práce. Připravit hru, uklidit hru, spočítat výsledky, nachystat svačinu, přivézt rohlíky, uvařit kafe trenérům, ošetřit puchýře, zařídit to či ono ... Takže vzdáváme tímto holt a děkujeme za servis.

Večeře: srbské rizoto, zeleninový salát a je potřeba osprchovat pot z celého dne. 19:45 je tu poslední hra dne. Trenérský deník, poklidná týmová hra, kde je potřeba paměť. Baví nás sledovat, jak spolu krásně spolupracují holky a kluci, kteří se před dvěma dny ani neznali.

A na úplný konec vyhlášení dnešního Saňák race. V mladší kategorii se na prvních třech místech umístili.

1. Jakub Krčál, 2. Daniel Petr, 3. Vít Hruška

Ve starších tradičně dominoval rychlík

1. Vláďa Perepelytsia, 2. David Hoffman, 3. Matěj Horálek

Den byl dlouhý, ale my jsme spokojení. Choceňský jogurt s rohlíkem potěšil na závěr všechny. Vyčistit zuby a spát. Dobrou noc i vám.

Saňák tým

1. den

Dobrý den všem,

zdravíme vás z Dolní Čermné. Pro nás už to začalo, protože my už jsme tady!!!

Kompletní osvědčená sestava s jedinou malou obměnou. Filipa Ourodu, který je v Kanadě, nahradil Dominik Chládek. Dominik Chládek představuje úžasný trend bývalých účastníků kempu, kteří se znovu vracejí v roli trenéra. Dominik je studentem FTVS v Praze, kde studuje obor trenérství, takže jsem rádi, že je tu další člověk, který přináší nové pohledy na trenérství. Popravdě, za generaci trenérů, kteří jsou v realizáku téměř od začátku, začínáme být také rádi, že je tu i další mladá krev a energie. Po dvaceti letech někteří maskují šediny (jsou to ženské účastnice, které jsou ubytovány na pokoji tzv. "Pokojného stáří"), někteří šediny nemaskují a někteří se tváří, že se jich věk netýká. Nakonec je to skvělý mix, vyzrálé archivní a mladé Svatomartinské.

Přiznáme se, těšíme se. Máme všechno připravené. Je to dvacátý ročník a všichni víte, že vás každý rok chceme překvapit. A tak kromě vaší oblíbené Ligy mistrů, Saňák gladiátor race tu bude několik nových her a jedno malé a jedno velké překvapení.

Teď je půl sedmé, všechno je připraveno, a tak zasedáme na naši první poradu. Otázka na realizační tým zní: "Co chcete klukům a holkám vzkázat?". Odpověď je: "Těšte se!"

Takže zítra ráno na viděnou. (Důležitá organizační: ráno najíždějte do areálu od pódia. Díky.)

Saňák tým

Poděkováním sponzorům a podporovatelům ročníku 2021

Děkujeme ze srdce všem, kteří nám přispěli, pomohli při realizaci kempu, a tak přispěli k zážitkům všech dětí: Město Ústí nad Orlicí, TIPO creative (Klára Martincová), Jan Endyš, Milan Stehura, Aleš Bílý, Roman Žďárský, Oldřich Solar, Jan Saňák st., Jiří Syrový, Lion Sport (Martin Strelec), Billa, Emco, Pivovar Faltus, Choceňská mlékárna, Kaufland, Konzum, Nadační fond Albert, Nivea, Nadace O2, Piatnik, Oborová zdravotní spořitelna, Nadace Romana a Lenky Šmidberských, Tatra mléko, Rigalli, VZP, ZOD Žichlínek - Jatka Lanškroun, Tercie, Zázračná, ZPMV, FAČR - OFS Ústí nad Orlicí.

6. den kempu, pátek 9. 7.

Vážení rodiče, příznivci Saňák kempu,

dnes se napsal poslední den kempu. Ráno jsme se trochu obávali. Obloha hrozila průtrží, ale je to vůbec možné, že by nám poprvé za devatenáct let počasí zkazilo poslední den? Děkujeme, nezkazilo. Všechny zápasy proběhly, tak jak mají, věříme, že se vám líbla i "haka" a nakonec chuťové buňky potěšila i svíčková. Víc dnes už nenapíšeme, promiňte, odpočíváme a tak jen přidáváme příspěvek, který nám napsala paní Kalinová. Moc děkujeme.

Saňák tým

Tolik děti, tolik starostí, tolik potu, tolik slz, tolik zábavy, tolik radosti, tolik fotbalu, tolik snahy a hlavně tolik změn a uvědomění dětí o čem sport, ne jen fotbal, je, že výhra není vše. Loni jsem byla unešená, říkala jsem si čím překvapí? Vším.... Pokaždé to asi bude jako poprvé. Úžasní trenéři, úžasní organizátoři, úžasné ženy, které dohlíží na pohodu, zdraví a klid našich děti. Vaše práce s dětmi, jejich změny jak na psychice tak na fyzičce jsou . Nechápu a stále Vás budu obdivovat, co stihnete s dětmi za týden. Sport, zábavu , náhled na sport , atletiku, Sparťana, ty jo nevím, co vše, co není viditelné. Dělejte to tak dál...Děkujeme za našeho Tobajzea. Zde prosím držte místo i pro mladšího, fandí už druhý rok. Nejvíc Saňák Kemp 

5. den kempu, čtvrtek 8. 7.

Dobrý den, zpráva z dnešní noci. Jedno stýskání, ale včas zažehnáno a potom noční bouřka se všemi efekty, světelnými i zvukovými. Z chatek nikdo nedorazil a povlečení bylo ráno taky v pořádku. Dokonce tu máme ráno včerejší otužilce, kteří vytrvali a skáčou hned po budíčku do bazénu. Dobře, borci.

Ranní snídáni nám pan šéfkuchař obohacuje míchanými vajíčky na cibulce, no, a ještě vyšetříme pár minut na ranní kávu (a za tu mnohokrát děkujeme Zdeňkovi Šimkovi mladšímu, díky jehož laskavosti máme zapůjčený po celou dobu kávovar).

Chvíle slasti z vajíček a kávy hned střídá nastupující napětí. Měníme totiž program a hned po ránu zařazujeme rozhodující bitvy o postup v Lize mistrů.

Vážení rodiče a naši příznivci, věřte, že ikdyž bychom měli být zvyklí, že vrcholící boje v Lize mistrů přinášejí silní prožitky, stejně nás to vždy trochu zaskočí (popravdě některé členky něžného pohlaví obrečí prohry s klukama stejně s nimi).

Kluci se během týdne proměňují, týmová chemie nikdy nenastoupí hned na začátku, ale čím více toho kluci spolu prožívají, tím jasněji se projevují jejich charaktery a pohlcuje je zdejší atmosféra.

Svůj příběh tady prožívá PSG, mladší i starší. Turnaj se pro ně výsledkově nevyvíjí nijak radostně, často už během hry slyšíme Jirku volat: "Nebreč, nebreč, bojuješ dobře, o to tu teď jde, dát do toho všechno.", a pak PSG společně s Jirkou zasedají do kruhu. Není lehké být v týmu, kde se nedaří. Možná kluci ve vlastních týmech znají spíše vítězství. Teď jim ale los nachystal jinou životní lekci. Prát se, nic nevzdat a najít si motivaci v tom, že na hřišti vypustí duši. Doufáme, že všichni zítra oceníte právě tento aspekt hry a podpoříte jejich výkony.

Zajímavý je i příběh z Juventusu. Starší i mladší se také trápí a u starších se často opakuje stejný scénář. Mnoho zápasů je vyrovnaných, ale v poslední minutě Juventus ztratí buď vítězství nebo remízu. A je tomu tak i v posledním zápase dneška. Hoši bojují, zápas je 2:1 a v posledních sekundách ztrácí vítězství, remíza 2:2. Zase. Po odpískání je tu smutek a jeden hráč leží na zemi a buší pěstí. Mladší ale naopak vstávají z mrtvých a po mnoha prohrách zažijí otočení z 0:1 na 4:1. Ta radost se těžko popisuje.

Je zajímavé, že i přes náhodný los podávají mladší a starší Liverpoolu a Barcelony také velmi podobné výkony. Obě kategorie dnes v předehrávce sehrávají zápas o první účastníky finále a zápas o 3. místo. Výsledek je ale v kategoriích rozdílný. Barcelona u mladších vyhrává zápas s Liverpoolem, u starších naopak vyhrává Liverpool až po penaltových kopech nad Barcelonou. Věřte, že slz bylo po tomto těsném zápase prolito mnoho.

Bayern v kategorii starších i mladších podávají velmi dobré výkony. Věří, že se zítra probojují jako druzí finalisté do finále. Mladší drží tato forma v celém průběhu turnaje. Starší dnes zažili poprvé chuť porážky a dle hodnocení trenéra je to snad dobrý signál, který zajistí, že zítra nepodcení svého soupeře.

Zítra bude turnaj Ligy mistrů zahájen utkáními o postup do semifinále a pak bude dohrán celý turnaj. Věříme, že přijedete dobře vybaveni vuvuzelami, bubny, klubovými vlajkami a vytvoříte skvělou atmosféru nejen pro svého syna nebo dceru, ale všechny hráče. Děkujeme.

Tímto jsme se dostali k organizaci zítřejšího dne. Abyste v poklidu shlédli celý program, dojeďte na místo v 9:15. Díky štědrému sponzorovi, Pivovaru Faltus, budeme nabízet omezené 😊 množství piva a limonády zdarma. Na prodej ve stánku na hřišti bude preso nebo turecká káva a malé sladkosti. Na vaši návštěvu se těší Koloniál Vondrová.

Očekáváme zakončení turnaje kolem 12:00 hodiny a pak se s hráči odebereme společně na oběd. Víme, že budete nadšení, až se po týdnu uvidíte se svými dětmi, ale moc vás prosíme: nechoďte na hřiště, neodvádějte si děti po turnaji, protože turnajem náš společný program nekončí. Po obědě máme ještě cca hodinový rozlučkový ceremoniál za zavřenými dveřmi a děti musí také v pořádku předat své pokoje. Očekávejte tedy zakončení po 14:00 hodině.

Můžete se tedy v naobědvat v restauraci, kde vaši návštěvu očekávají. Předpokládá se velký nápor, a tak restaurace upravila svůj jídelní lístek, který je dole uveden. Obsluha se vám bude snažit co nejrychleji vyhovět, ale přesto vás prosí o shovívavost a spolupráci, aby se dostalo na všechny.

Zítřejší menu Restaurace Mathyss:

Svíčková s knedlíkem

Řízečky se šťouchanými brambory

Tortilla se stripsy

Krkovice BBQ s hranolky

Caesar s kuřecím masem

A teď zpátky do kempu. Po obědě, který je u dětí hitem, kuře na paprice s těstovinami, je zase úúúúžasná hodinka poledního klidu na lůžku a pak ještě odpolední trénink. Počasí přeje, ohlášený déšť a bouřka se nedostavují, a tak poslední trénink proběhne celý. Poprvé na tomto kempu zažíváme slovo POSLEDNÍ. Zvláštní pocit. Zdá se, jako by to začalo včera.

Povečeříme, bramborove-zelo-vepř a pak už se chystáme na závěrečný večer, kterému už léta říkáme Ceremony. Dnes je to večer plný soutěží. Bohužel ještě před začátkem zjišťujeme nepříjemnou zprávu: při kontrole vybavení nám vypoví službu mikrofony. Začínáme nejdříve tím, že zalarmujeme místního elektrikáře a Pepa Vondra, Práce všeho druhu, se snaží pájet s půjčenou pájkou pochybný spoj. Kontrola funkce. Bohužel neúspěch. A tak se rozjede telefonní závod. Obvoláváme čerta s dáblem, až po půlhodině najdeme náhradní mikrofony. Je 20:15, všude kolem bouří. Cesta kolem zavřeného Hrádku odhadována na min, 45 min. Vybíráme 2 členky zásobovací čety, které se vydávají na záchrannou misi do Jehnědí. Mezitím se v klidu ve fitku rozjíždí zábavný večer.

Zásobovačky hledají nejlepší cestu mezi hromy a blesky, kontrolují radary a nakonec dorážejí ve chvíli, kdy je ve fitku předávána první cena za celotáborovou hru Liverpoolu. Gratulujeme. Rozjaření si dopřáváme krátkou diskotéku. Skáčeme, trika letí dolů a nevíme, jestli jsou zrovna Kabáti tou správnou ukolébavkou pro návštěvníky kempu, ale věříme, že nám to odpustí.

Tak a teď opravdu dobrou a zítra na viděnou.

4. den kempu, středa 7. 7.

Zdá se, že tento rok to bude pravidlem, že denní hlášení se začne psát už během noci. Pomineme-li fakt, že Honzovo nocování v jeho karavanu je už tradicí, je jasné, že noční příběh teď začíná v jiném pokoji. Tento pokoj je zcela nesmyslně trenéry nazýván "Pokoj pokojného stáří" (proč, když je náš věkový průměr pouhých 48?). Ale, možná na tom něco bude. Lenku v noci chytaly křeče do nohou a Věra nám lehce zkolabovala. Je hezké, že naše děvčata stále upomínají kluky, aby pili a chladili se, ale samy ...?

Vzhledem k včerejší prodloužené večerce jsme se dohodli na zrušení rozcvičky a budíčku až v 8:30. To ale nezaznamenala chata č. 2 a kluci marně v 7:00 vyhlíželi trenéry s tím, že se s nimi chtějí jít otužovat. Je ale hezké, že jsme minulý rok zaseli semínko a máme tady nové příznivce otužování.

Vzhledem k indispozici reportérky omluvte, že dopolední reportáž se omezí na informaci, že proběhl trénink, kdy bylo potřeba kluky trochu probrat a tak jsme zvolili nejoblíbenější téma: střelba. Kluci se střídali u různých trenérů při různých střeleckých cvičeních.

Poobědváme bramborovou polévku a masovou směs a využíváme toho, že jsme spolu, abychom popřáli Ondrovi Solarovi k jeho dnešním narozeninám. Jako fanouškovi Sparty se mu určitě dárek - sparťanský dres - bude líbit.

Po obědě se těšíme z toho, že máme šéfem opět nařízený klid na lůžku. Skoro všichni jej využíváme.

Svačinku dnes fasujeme do baťůžku, jesenka, sušenky, banán, jablko a vitamínový nápoj a vydáváme se na výstup na Mariánskou horu. Cestou hrajeme různé týmové hry: seřazení se podle abecedy bez mluvení, udržení vody v ústech za rozesmívání ostatními, poznávání stromů poslepu a celou dobu nás provází hra na klíšťata. Na Mariánské hoře už nás čeká zásobovací četa s rozdělaným ohněm a všichni si opékají buřta a pak následuje volná zábava. Máme s sebou dva míče, takže vám je jasné, co se asi hraje.

Zcela nečekaně nás na tomto výletě navštíví náš prezident následovaný novináři, takže pokud jste propásli tento živák, můžete se podívat ze záznamu.

Po návratu z výletu si bere Jirka všechny účastníky do kruhu, aby si popovídali, jak prožili dnešní den a co se jim na kempu líbí. Pak všichni diskutují o tom, jak se cítí, když na ně trenér křičí, když jsou na lavičce nebo když mají strach. Jejich odpovědi si necháme pro sebe, protože pravidlo, které jsme si řekli, je: že co je v kruhu, to se z kruhu nesmí dostat ven a tak jen řekneme, že to byla velmi zajímavá diskuse.

Z dnešního programu tak zbývá shlédnout část prvního poločasu fotbalu, který potěší fanoušky Dánska, protože do postele se odchází za stavu 0:1 pro Dánsko. Fanouškům Anglie snad zlepší náladu rohlík s Nutelou. Vyčistit zuby a dobrou noc.

A to i vám.

PS 1: Klíšťová statistika 1:0 v neprospěch klíšťat. Jedno bylo odhaleno při dnešní prohlídce, ale nestihlo se přisát.

PS 2: Zítra živák odpoledne během tréninku.

3. den kempu, úterý 6. 7.

Úterý ráno. Možná si myslíte, že budeme popisovat ranní rozcvičku nebo dobroty k snídani. Dnešní ráno ale připomíná spíše seriál Modrý kód. Animátorka Pepi Gábi se ráno dostaví s oteklou čelistí a tak firma Vondra starší "Práce všeho druhu" rychle vyrábí zubařské křeslo. Jde se operovat. Je potřeba dostat se pod dásno moudráku a čistit vznikající zánět. Máme trochu válečné podmínky, sterilizace slivovicí je tak trochu připomíná, a tak se zásobovací četa vydává do blízkého Lanškrouna pro materiál, kterým jsme se opravdu nepředzásobili: drény a chlorhexidin (ještě, že Pepča neví, co jí čeká). Ale potřebujeme ji.

Všechno, co se dnes děje, je k tématu. Pepča s Honzou totiž připravuje na večer hru: Zachraňte vojína Ryana.

Náš druhý pacient Lukáš se po včerejším špatném doskoku belhá do ošetřovny jako známý Meresjev, ale Lukáš má i jeho nezdolné odhodlání. Sestry v červeném tričku se vrhají do akce a naše kamarádka Míla se neočekávaně objeví a v ruce svírá dvě berle. Ani se neptáme, jak k nim přišla, ač je tu na kole z Olomouce na dvoudenní návštěvě. Nechápeme, ale nepátráme. Zázraky se prostě dějí a mi to tak s díky přijímáme.

Takže 7:00 budíček a 7:15 samozřejmě rozcvička. Zvesela a s úsměvem. Po snídani se chystáme na tréninkovou jednotku. Trenéři si prohazují týmy a všichni trénink zaměřují na přihrávku. Je třetí den, což se traduje jako den krizový, ale dle hlášení trenérů se to na výkonech většiny hráčů neprojevuje. Jejich slovy: "Mělo to drive."

Obloha je vymetená a tak bazén je po tréninku v obležení účastníků kempu. Zuří zde zase kohoutí války a příjemně chladivá voda smývá všechnu únavu. Oběd je pro nás trochu překvapením. Slinu máme připravenou na steak s opékanými brambory a k našemu překvapení dostáváme na talíř penne, kuřecí a rajčatovou omáčkou. Překonáváme prvotní šok a odebíráme se .... POZOR ... toto slovo jsme neslyšeli několik let, poslouchejte dobře ..... odebíráme se na POLEDNÍ KLID. Většina trenérů slastně usíná a klid je i na pokojích a chatkách. Jirko, dě-ku-jem, Jirko dě-ku-jem, Jirko dě-ku-jem ...

Před zápasy Ligy mistrů dáváme lehkou ovocnou svačinu a jdeme na zápasy. Emoce, emoce, emoce. Štěstí a slzy. Celkem bylo na obou hřištích odehráno 20 zápasů. Za drsných podmínek, slunce, horko. Ale chladíme pravidelně hlavy ve studené vodě a pravidelně pijeme, takže nakonec naše polní nemocnice ošetřuje pouze stržené puchýře.

Večer se konečně dočkáme vepřového steaku s opečenými brambory a chystáme se na poslední vrchol dne. Musíme zachránit vojína Ryana.

Už během polední pauzy nejstarší zástupci týmů připravili v lese kůly na nosítka. Ryan je totiž zraněn. Kdo to je, se dozvídáme na startu, spravedlivě náhodným losováním. Nyní je zásadní pro všechny týmy přízeň štěstěny, protože je velký rozdíl, jestli budu zachraňovat vojína, který má 20 a který má 50 kg. Na začátku musí všichni pomocí kůlů a lan vyrobit nosítka a od této chvíle se nesmí Ryan dostat na zem. Cesta do základního tábora je ale složitá a jak to bývá i další vojáci z čety jsou poměrně brzy zraněni: dva mají zraněné nohy a je potřeba je svázat. Dva ruce a je potřeba je ošetřit stejně a navíc jednomu z nich šrapnela zasáhne oči a je slepý a máme tu také vojína, který šokem oněmí. Přesto všichni i za těchto podmínek postupují vpřed. Překonávají s Ryanem bazén, šifrují tajné kódy nepřítele a procházejí minovým polem - samozřejmě Ryan nesmí upadnout, jinak se musí celá četa vrátit na start. Hra prověří nejen fyzickou odolnost, ale také schopnost spolupráce a vůdcovské dovednosti.

Končíme, když se začíná stmívat. Užijeme si jeden poločas fotbalu, rychlá druhá večeře a protože jdeme spát později, čeká nás odměna k nezaplacení - prodloužená noc.

Ať je ta vaše taky tak hezká.

Amen.

PS: Zítra nás můžete sledovat znovu online, ale bude to z naší výpravy, takže čas bude mezi 17:00 - 18:00 hodinou. Ale přesto si nenechte ujít "Milošovy hovory z Mariánské hory".

2. den kempu, pondělí 5. 7. 

Dnešní příběh opět nezačíná ráno, ale musíme se vrátit do hluboké noci z neděle na pondělí. Naše porady trvají přibližně dvě hodiny a zvážíme-li, že trochu nedisciplinované účastníky ještě po večerce lehce umravňujeme, je jasné, že z porady odcházíme nejdříve po půlnoci. Připočteme-li, že budíček máme většinou nastavený na 6:30, je evidentní, že spánkový deficit dotujeme nadšením našich účastníků a povolenými iontovými nápoji. Teď si ale představte, že po zasloužené práci se uberete na lůžko a v pokoji máte dva vrcholové dřevorubce! Jak dlouho vydržíte? 1-2 kubíky dřeva? Zeptejte se Jendy Krummera, kolik vydržel. Každopádně zbytek dnešní noci strávil v kufru svého auta a vyspal se do růžova. (Pro jistotu si hned ráno přeparkoval, aby měl případně své auto na dnešní noc na perfektní rovině.)

A teď už k dnešnímu dni. Máme první rozcvičku, hezky v 7:00 ráno. Pořádně se rozehřejeme a zkoušíme první snídani. Všichni si mohou vybrat, co chtějí a jsou tu různé cereálie, jogurty, šunka a sýr a pro fajnšmekry i rýžová kaše, kterou je možné vylepšit Nutelou, medem nebo marmeládou.

Dobrá snídaně se hodí, protože dnešním raním programem je extrémní závod v duchu gladiátorů, Saňák kemp race. Nechybí voda, překážky, dovednosti, síla, výběhy do kopce a pro většinu kluků je nejhorší plazení. Starší kategorie běží dvě kola závodu, mladší jedno. Doufáme, že jste si užili přímý vstup a na vlastní oči viděli, že kluci se do závodu hecovali a snažili se podat co nejlepší výkony. Není se co divit, je to podle našeho průzkumu jedna z nejoblíbenějších aktivit mimo fotbal.

Naše komise rychle vyhodnocuje výsledky a tak ještě před obědem vyhlašujeme vítěze:

V mladší kategorii je to: David Žďárský, ve starší kategorii Lukáš Němeček. Gratulujeme.

Na obědě se nacpeme řízkem s bramborem a pak nás čeká návštěva. Máme krátkou přednášku o fotbalových pravidlech s odborníkem z nejzkušenějších, s panem ing. Zdeňkem Šimkem st., který je bývalým hráčem, rozhodčím a v posledních letech funkcionářem FAČRu a školitelem rozhodčích. Pan Šimek vysvětluje klukům pravidla fotbalu a zároveň prověřuje, jak je znají. Na mnoho jeho otázek kluci odpovídají správně, a tak je i ocení po jejich: "opravdu hustý". Kluci se zajímají a živě se diskutuje. Čas letí rychle, vyhrazená doba nestačí, a tak rychle do dresů a po svačině (jogurtu s rohlíkem) je tu další milník kempu. První zápasy Ligy mistrů.

Liga mistrů. To jsou teprve emoce. Můžete si říkat, co chcete: "Nebudeme si nadávat. Vždy se podpoříme. Nic nevzdáme, atd." , ale pak vás život prověří. První prohry, neznámí soupeři, nesehrané týmy. Pro někoho je první zápas překvapením, ne úplně příjemným, ale velkým nasazením, poctivou prací dochází velmi rychle ke zlepšení všech a výsledky jednotlivých týmů se mění. K lepšímu.

Po zápasech se chladíme v bazénu. A pak na večeři. Popravdě řečeno, mysleli jsme si, že rizoto je sázka na jistotu, ale poprvé vidíme poměrně dost vráceného jídla. No, snad zítřejší menu opět naváže na prvotní úspěchy.

Po večeři nás navštíví naše dobrá stará známá, profesionální fyzioterapeutka Míla. Jako na zavolanou. Může ošetřit dvě kolena. Paní doktorka zatím profesionálně a bezbolestně vytrhne jeden vyviklaný mléčný zub. Tím se ošetřovna uzavírá a jdeme do poslední hry. Její název zní: Zločinci.

Je to týmová hra. Po kempu je rozmístěno 40 tváří zločinců, každý má své jméno a charakteristické rysy obličeje. Týmy si musí každého zapamatovat a jednoznačně popsat tvář. Za každého zločince dostávají týmy body do celokempové hry.

Po dokončení hry už se začíná stmívat, ale ještě si bere slovo Jirka. Vyhlašuje pravidla kempu, která si sami hráči vytvořili. Dále také Jirka předává speciální ocenění Vojtovi Vašinovi za vynikající přístup a nasazení při utkání Ligy mistrů, kdy i přes drtivou prohru nevynechal jediný souboj či sprint.

Přes předpovídanou bouřku zažíváme poklidný letní večer. A to je dobře. Věříme že i ten váš je takový. Dobrou noc.

Důležité upozornění: Zítra, 6. 7. v 16:30 sledujte přímý vstup přes FB profil.

1. den kempu, neděle 4. 7. 

Den příjezdu

Příběh neděle musíme začít už v sobotu pozdě v noci, kdy Filip a Mojmír přesvědčovali realizační tým, že si dávají budík na 6:20 a jdou si před snídaní zaběhnout 10 km. No, minulý rok to Mojmírovi vydrželo první dva dny, tento rok už kluky považujeme za pouhé chvástaly. Z běhu nic nebylo a svou čest si uchránili alespoň ranním otužovacím skokem do bazénu. No, jejich snažení budeme sledovat, ale je jasné, že s postupujícími dny bude jejich předsevzetí stále těžší a těžší naplnit.

Ale nyní už k ránu. Děkujeme vám rodičům za připravenost a pomoc s hladkým průběhem prezence. Díky tomu jsme mohli začít program podle plánu. A ten jsme zahájili tréninkem. Hráči a hráčky jsou rozděleni podle věku a trenéři si jejich první tréninkové výkony pochvalují. Potom na oběd.

První výkon kuchařského týmu oceňujeme, slepičí vývar s nudlemi a plátek na grilu s rýží a honem spěcháme na focení. Počasí nám přeje a daří se nám i celkem velmi rychle postavit se do tvaru. Jirka velí: "Póóóźor." , a rychlé cvakání fotoaparátu připomíná klukům kulomet a tak vyloudí úsměv na jejich tvářích. Výsledek záběru tak budete moci ocenit na plakátu v pátek.

Po focení nám zbývá hodinka času a tak si mohou všichni dokončit zabydlení pokojů.

My v realizačním týmu s napětím sledujeme v online záznamu naši tradiční fotoreportérku Elišku Krummerovou, která reprezentuje ČR v bowlingu. Jsme svědky Eliščina historického výkonu: 9x v řadě strike a v desátém hodu hází devítku a dohazuje. Gratulujeme, Eliško, na dálku a těšíme se na tvůj příjezd.

Ve vzácné chvíli volna se rozjíždí letošní novinka - celotáborová hra realizačního týmu. Upíři. V realizačním týmu probíhá každý den tajné losování. Vylosovaný upír musí během dne, ve chvílích, kdy je se svou obětí sám, oběť vysát a čas činu má pak oběť vyznačen na čele. Zapojeny jsou i děti, protože pokud si dobře večer tipnou, kdo je upír, mohou získat body do celotáborové hry. Pokud se tedy na fotkách objevíme s číslem na čele, budete už vědět. Chápejte nás, taky asi potřebujeme hrát.

Po svačině, jablku a ořechové tyčce, už můžou všichni vyrazit v nových dresech na odpolední trénink.

Slunce svítí, a tak si při tréninku chladíme hlavu v kbelíku s vodou a sprchujeme se v proudu hadice. Trenéři hecují hráče při tréninku a tak odcházejí z hřiště splavení všichni. Osvěžení v bazénu si tedy vychutnávají jak hráči, tak trenéři a vrhají se do kohoutích zápasů.

V 18:00 hodin zhltneme těstoviny s boloňskou omáčkou a sýrem a poprvé oblékáme klubové dresy. Obzvláště hráči Bayernu se v těch bílých opravdu vyjímají, protože jsme se za odpoledne stihli docela opálit. Při čekání na další aktivitu stíháme bleskový průzkum spokojenosti:

Jarda Rýdl: "Trénink byl luxusní a líbilo se mi střídání na různých stanovištích." Vojta Jáneš oceňuje intenzivní fotbalový trénink vedený Slonem.

Je 19:05 a dobrá polovina realizačního týmu si na obličeji nese časovou značku, kterou jim zanechal zatím neidentifikovaný upír. Hráči a hráčky se snaží podle časů zrekonstruovat tento detektivní případ a je velmi pravděpodobné, že ti bystří už tuší s poměrně vysokou jistotou. No, uvidíme. Nenasytný a proradný upír stále řádí a je možné, že do večerní porady mu ještě padne někdo za oběť.

Program po večeři je pestrý, jsme rozděleni do tří skupin, ale činnost těch dvou prozradit nemůžeme - je to překvapení pro vás. Prosíme, nevyzvídejte na dětech. Všechno se v pátek dozvíte!

Třetí aktivita naplňuje svým obsahem motto Respektu. Všechny týmy se scházejí s Jirkou v kruhu a společně diskutují. Hledáme společná pravidla. Hledáme způsob chování, který by se nám líbil, abychom se tady cítili dobře.

Poslední aktivity nás přivedly k druhé večeři a lahodné tvarohovo-sýrové pomazánce, kterou pro nás připravila Lenka. Blíží se desátá a dětem den končí.

No a my už myslíme na ten zítřejší a začínáme poradu.

Mějte se hezky a zítra na viděnou.

Saňák Tým

PS: Dnešním upírem byla ... paní doktorka Iva.

Příběh 19. ročníku Saňák kempu začíná ...

Dobrý den kluci a holky, milí rodiče, zdravíme vás všichni z Čermné. Podařilo se nám nemožné, napěchovat všechen materiál a jídlo do našich aut a Pepovy dodávky. Všichni jsme tu, areál je nachystaný, my máme vše připravené a v tuto chvíli zasedáme k naší první poradě. Ráno se na vás těšíme, čekáme vás k prezenci mezi 8:15 - 9:15. Informace pro rodiče a příznivce: zítra v 20:00 bude pro vás připraven první živí vstup přes FB profil. Dobře se vyspěte, protože vás čeká první nabitý den. Zítra na viděnou!

Deník Saňák kempu 2020

Slovo na závěr (tentokrát od vás)

Vážení rodiče,

dostali jsme od vás mnoho zpětné vazby, děkujeme, určitě všechny podněty využijeme pro naše příští fungování. Za všechny jednu zprávu na závěr, kterou posíláme celému realizačnímu týmu:

"Dobrý den, stále vstřebávám dnešní neuvěřitelnou atmosféru a obdiv vůči vám. To, co jste dokázali s 68 dětmi je neuvěřitelné při vytíženosti, kterou jste denně měli. Velice děkuji za našeho syna. Jeho změna nás velice zarazila. Je pravda, že je hodně citlivý, někdy urážlivý, ale je cílevědomý a houževnatý. Dnes jsme ho neviděli brečet, když se mu něco řeklo z vaší strany nebo když se mu něco nepovedlo. Jeho názory v autě nás dostaly: ...nemůžeš vše hned vzdát, jinak to nemá cenu vůbec fotbal dělat … Děkuji vám. Ačkoliv není ještě tolik ostřílený jako staří kluci, dost ho to všechno pochlapilo. Věřím, že příští rok už bude v tomto ohledu lepší a nebude se tolik bát. Já i můj muž vás rádi příští rok podpoříme. " - podpis maminky

Děkujeme. Realizační tým Saňák kempu

Pátek 3. 7., šestý den kempu

Vážení rodiče,

Dnešní deník je ten poslední. Všichni jste tu dnes s námi byli a prožili jste s námi trénink, zápasy, naši verzi Spartakiády a předávání pohárů. Moc děkujeme manželům Šilhavým, kteří vážili cestu z Prahy jenom kvůli klukům, aby jim udělali radost. Trenér národního fotbalového týmu Jaroslav Šilhavý s námi strávil celý páteční program a osobně ocenil všechna mužstva a jejich výkon. Spolu s Jiřím Saňákem také předali poháry vítězům Ligy mistrů.

Dovolte, abychom věnovali poděkování také lidem, o kterých nikdo z vás vůbec neví. Přesto i oni zcela anonymně pomohli, věnovali svůj čas, zapůjčili vybavení, věnovali nějaký dar, upekli buchtu nebo zprostředkovali sponzorský dar.

Proto bychom chtěli poděkovat našim podporovatelům a sponzorům:

Jaroslav Šilhavý - Česká fotbalová reprezentace,                                                                                                                        Město Ústí nad Orlicí, za finanční podporu                                                                                                                            Konzum Ústí nad Orlicí, Rieter CZ s.r.o., AC Sparta Praha, Choceňské mlékárny, Mediate s.r.o., za hmotné dary                                                                                                                                  

Oldřich Solar, Pavel Mansfeld, Petra Urdová, Kája Uno, Zdeněk Šimek, Jan Endyš, Roman Žďárský, Přemysl Grunta, Jan Koubek, TIPO Ústí nad Orlicí, Lion Sport, rodina Rimplerova, Martin Langer, Jan Saňák, rodina Skalova, Lenka Popovská, OFS Ústí nad Orlicí (Majka Ludvíková a Michal Blaschke,), kapela Fernet šok, Daniel Rӧsler, Pardubický fotbalový svaz, rozhodčí při zápasech Ligy mistrů: mezinárodní rozhodčí Zdeněk Šimek, dánský rozhodčí Adam Jansen, polský rozhodčí Jaroslaw Bednárik a všichni ostatní.

Děkujeme jménem Saňák kemp.

Přejeme vám všem krásné léto a příští rok na viděnou.

Čtvrtek 2. 7. - pátý den kempu

Vážení rodiče,

Dnešní hlášení začíná v 3:40, kdy se budíme na netradiční hru, která se točí kolem svítání. Svítání se nejlépe pozoruje z vrchu kopce a tak v dlouhém hadu 80 lidí začínáme v 4:00 výstup na 2,5 km vzdálený Červený vrch. Na vrchu nás čeká 6 zapálených loučí a uprostřed svíčka. Skládáme slib realizačního a trenérského týmu. U každé louče nacházíme navázaný pergamen s pečetí. Po týmech čteme týmové sliby a pozorujeme ranní scenérii. Před námi na východě vychází slunce a na jihu sledujeme v dálce, jak některé kopce bičují provazce deště. Po tichu scházíme zpět do kempu, zakousneme muesli tyčku a zpátky spát.

Prodlužujeme budíček a rušíme rozcvičku, ale už v 8:30 sedíme na snídani. Po té už do týmových dresů, protože je potřeba odehrát další zápasy Ligy mistrů. Již po několikáté v posledních letech si říkáme, že čtvrteční zápasy jsou vrcholem, pokud jde o fotbal. Mnozí trenéři opravdu nadšeně sledují počínání svých svěřenců. 

K obědu si pochutnáváme na šunka-pene-flecích. Po obědě máme chvíli odpočinku, kterou ale trenéři využívají ke společné diskusi s Mirkem Nečasem, mentálním koučem, který nás přijel na pozvání Jirky Saňáka navštívit (více o Mirkovi na www.mindthebody.cz). Plán je takový, že Mirek ukáže trenérům některá cvičení s malými míčky, která mají za cíl zlepšit koncentraci hráčů. Jsou to cvičení vhodná například před začátkem tréninku, kdy jsou hráči hlavou všude možně, jen ne na tréninku. 

Během středečního odpoledne si všichni hráči napsali anonymně na papírky, čeho se při fotbale bojí. Z této ankety vyplývají 3 hlavní body. Hráči se nejvíce bojí: zranění, křičení trenéra a neúspěchu. Jdeme tedy do fitka a Mirek klukům radí, jak zvládnout tyto jejich největší tři strašáky. Strach je opravdu téma a tak se dohodneme, že se kluci sami ještě dnes s Mirkem sejdou a budou v tomto tématu pokračovat. Mohou využít současné situace, protože emocí bude po dohrané nadstavbě Ligy mistrů podle našich zkušeností až až.

Teď už je ale nejvyšší čas běžet na hřiště a dohrát zápasy Ligy mistrů. Program je nabitý, vrchol dne nás ve čtvrtek vždy čeká až večer. Říkáme tomuto poslednímu večeru Ceremony. Je to naše oslava, zábava a tak trochu první společné rozloučení, protože zítřek, ten je tu pro vás. Ale teď honem na hřiště. Výsledky nadstavby jsou následující:

Junior soutěž:

BVB bude hrát zítra proti Barceloně o 1. místo.

O 3. místo si zahraje Juventus a PSG. O 5. místo bude bojovat Real a Liverpool.

Senior soutěž:

Finále bude mezi Juventusem a BVB. O 3. místo bude bojovat PSG a Liverpool. A souboj o 5. místo sehraje duel ve španělském derby Real a Barcelona.

Možná se to nezdá, ale počasí nás stále podporuje. Prší, když nám to nevadí a nebo naopak, když to přímo potřebujeme. A stejně je tomu i dnes. S hvizdem posledního zápasu se na nás snášejí první kapky a my jdeme na poslední večeři našeho kempu. Kluci si trochu odpočinou a pak společně vyrazí do fitka na rady za Mírou Nečasem. My, realizační tým, se chystáme ne velkou show. Chceme to pořádně rozjet. Každý rok hledáme nová neotřelá témata, ale poslední roky už těžko překonáváme sami sebe. Takže jsme tento rok sáhli po modifikaci staršího ověřeného tématu: převlékáme se za známe osobnosti. Kluci dostávají limit 45 minut a s pomocí naší maskérny a kostymérny mají stejný úkol: stát se Fredie Mercurym v podání nepřekonatelného Mojmíra, Ewou Farnou v podání fenomenálního imitátora Honzy Krummera a jakýmkoliv členem realizačního týmu, kterého ztvární Denis. Naši show uvádí Jan Mrazík Navrátil, spolu s ním se ocitáme v italském Miláně. Honza není na zábavu sám, sekunduje mu i jeden z hráčů, který po Honzově otázce: "Co znáš z Itálie?", dlouze přemýšlí, až nakonec odpoví: "Covid." Žádná pizza, žádný Juventus nebo špagety, ale Covid. 

Kluci si tento úkol užívají, ale je potřeba být opravdu kreativní. Provedení hráčů hodnotí porota. Je to sice legrace, ale holky a kluci musí znovu dobře spolupracovat a tentokrát mají docela velkou časovou tíseň. Je to sranda a o to nám jde. Večer se protáhne až do půl desáté a tak rušíme plánovanou krátkou diskotéku, protože potřebujeme ještě zbývající síly na zítřejší den.

Vážení rodiče.

Zítra vás čekáme od 9:30, kdy bude jako vždy krátký ukázkový trénink a potom budou odehrána všechna zbývající utkání. Opět se můžete těšit na živý komentář Míry Bosáka a některé rozhovory v přestávkách budou tlumočeny do znakové řeči. Nově bude otevřena také kempová kavárna a za malý poplatek si budete moci nakoupit preso nebo tureckou kávu přímo na hřišti.

Dohodli jsme se s restaurací Mathys´s, aby byla připravena na netradiční nápor hostů. Na zítra tak bylo upraveno menu, aby byla maximální čekací doba 15 minut. Podávat se bude:

Polévky: špenátový krém a hovězí s nudlemi

Hlavní jídla: Tortila, Zapečené těstoviny, Svíčková, Kuřecí řízečky, Obalovaný sýr, medailonky z vepřové panenky, Steak BBQ z vepřové krkovice, Salát Ceasar

Věříme ve vaše nadšené fanouškovství a to, že připravíte úplně pro všechna mužstva stejně bouřlivou atmosféru.

Znovu vám děkujeme za podporu

Realizační tým Saňák kempu

Středa 1. 7. - čtvrtý den kempu

Vážení rodiče,

Ráno jako vymalované, pravidelný budíček, rozcvička v 7:15 a samozřejmě se klub otužilců schází na ranní otužování. Voda se v chladivém ránu nezdá tak studená, ale tenhle pocit se mění, když si ji všichni cákáme na břicho. To už je ten poslední krok, než se úplně ponoříme. Je to fajn. 

Dopoledne je celé věnováno zápasům Ligy mistrů. Včera je včera a u mnohých týmů může být dnes situace jiná. Včera jsem ani jednou neprohrál a dnes mě překvapuje, že vyhrát je složité, ačkoliv můžu zápasu dát v danou chvíli vše. Tým Realu prožívá velké zklamání a ocitá se v situaci, která je ve fotbalu (a v životě) běžná. Prostě se nedaří. Celý tým je zlomený a nacházíme ho v slzách. Bavíme se o tom, že myslet na to, že "nechci být poslední" je zaprvé příliš brzy (protože hrajeme systém, že i poslední po první fází se může stát ještě vítězem) a vysvětlujeme, že tyhle myšlenky nám berou tolik potřebnou energii. Hledáme společně s týmem způsob, jak se znovu nastartovat a hodit všechno za hlavou, jak se semknout a soustředit se jenom a jenom na další zápas.

K obědu nás vítá vůně špenátové polévky. Jako trenéři máme obavu, jestli ji děti budou jíst. K našemu překvapení má i u dětí často neoblíbená zelenina úspěch. I někteří trenéři při pohledu na nevzhlednou tekutinu vyjadřují své pochyby, ale ubezpečujeme všechny rodiče, že tento kuchař vykouzlí ze všech surovin neuvěřitelné lahodné pokrmy. Pokračujeme knedlo-zelo-vepřem a pak následuje dnes tolik potřebný odpočinek.

Po 14:00 hodině se scházíme. Máme další ze svých vzdělávacích koutků a tentokrát vypráví Pepa Vondra senior o tom, jak si správně připravit tašku na trénink a zápas a jak pečovat o své tělo po zápase.

No a je tu odpolední vrchol dne. Na hromádkách jsou již připraveny získaný stavební materiál a nářadí. Seznamujeme se s pravidly této hry. Týmy musí postavit obydlí, do kterého by se vešli všichni členové, obydlí musí být odolné proti dešti (k této zkoušce máme připravenou konev s vodou) a též odolné proti větru. Silné větry dokážou dobře simulovat naši trenéři a vy si můžete za touto větou představit úplně cokoliv ...

Burcujeme kluky a přirovnáváme tuto hru k jejich oblíbenému Minecraftu. Tohle ovšem nebude virtuální realita, tohle budu lopaty, pilky a kladiva naživo. (Naše zdravotnice s sebou samozřejmě balí obvazy na uřezané ruce a nohy.) Trenéři týmu mohou pomoci pouze radou, fungují jako technici bezpečnosti práce a stavební dozor.

Týmy mají ještě možnost směny na burze nástrojů. Nastává 30 minut, kde se vybraní obchodníci snaží smlouvat na burze. Slyšíme i hlasité podporování trenérů: "Bóro, jedem , jedem, na trhu musíme být aktivní." Burza ukončena, snad jsou všichni se svým náčiním spokojení, sbalí si do baťohu svačinu, s sebou nářadí a hurá do lesa.

Prvním úkolem v lese je strategické rozhodnutí o tom, kde začít příbytek stavět. Pro tuto akci máme naprosto ideální kus lesa. Místa, kde jsou popadané stromy, vyvrácený pařez, skupinky menších břízek, které by se snadno daly využít jako ideální sloupy pro stavbu příbytků. Mnohým týmům ale chybí představivost a pomocnou ruku lesa nepřijímají a začínají stavbu "na zelené louce". Leckterý stavební dozor začíná propadat panice a obavám, jestli tým svůj úkol dokáže splnit. Svádí nás to vidět spíše to, co kluci a holky spíše nedovedou, ale my jsme tu od toho, abychom je povzbudili a snad probudili dřímajícího ducha architektů, logistiků, stavbařů a zahradních návrhářů. Pravidla jsou ale jasná. Všechny aktivity si musí tým zorganizovat sám. A tak sledujeme, jak kluci po hodině práce úplně demontují svou hrubou stavbu, snaží se zatlouct hřebík do dvou klacků, které drží ve vzduchu nebo vyměňují rýč za kladivo, aniž by měli k dispozici hřebíky. Jenže kluci a holky postupně začínají probouzet svého vnitřního génia. Po dvou hodinách se u všech týmů začíná jasně rýsovat hrubá stavba. Kluci si najednou dokáží i lépe rozdělit svou práci a lépe sami sebe zkoordinovat. A my potěšeně sledujeme, že je tato aktivita baví. Vnímáme i různé architektonické styly: kruhový příbytek s minimalistickou architekturou Týmu Dortmundu nebo pozdně secesní dům se vstupní zámeckou dlažbou Juventusu. Jsou zde i zcela unikátní záležitosti jako volejbalové hřiště, záchod, mnoho různých zahrad a v jednom případě vidíme i zahrádku se studánkou. Tříhodinový časový limit se blíží ke konci, a když ohlásíme posledních pár minut, chtějí ještě někteří vylepšit poslední nedodělky. Zaznamenáváme autentické minirozhovory:

Jan Stach ročník 2012, známý všem na kempu pod přezdívkou "anděl". Trenér "Kluci, mrkněte na tu střechu, máte tam ještě trochu mezery." Honza: " No tak tam trochu kápne, jsme přece chlapi!" Martin a Vláďa: "Cože, už jenom tři minuty, nemáme hotový vstup? "To nevadí, hlavně že máme střechu nad hlavou." Těsně před ukončením nám příroda přihraje ideální situaci. Ačkoliv je vedro a na obloze sem tam bílý mráček, najednou se ozve hromobití a z černého mraku na nás padá 10 minutová intenzivní sprcha s kroupami, která prověřuje kvalitu všech střech. Všichni se utíkají schovat do vlastnoručních příbytků a pozitivní je, že všechny střechy obstojí, nikdo nezmoknul. Po zapískání už ale opravdu musí všechny týmy ukončit své práce a pouze vyvěsit svou vlajku. Teď je řada na hodnotící komisi: ta sleduje funkčnost stavby a estetický dojem. Přetěžká práce pro komisi, všichni nakonec odvedli opravdu výbornou práci. 

V lese jsme si nasbírali suché větve a tak po návratu můžeme vyrazit k ohni, opečeme buřty a k tomu je kluky oblíbená volná zábava: zábava na beach volejbalovém hřišti nebo fotbálek. Večer se nachyluje a vyrážíme spát, před tím kluci obdrží překvapivou informaci. V noci podnikneme neobvyklou akci. Jsme přesvědčeni, že tento zážitek bude pro každého úplně nový. Kluci to vědí dopředu, vědí, co nás čeká. Nejde o žádnou noční hru, žádné strašení. Necháme vás pro tuto chvíli v napětí a výsledek vám popíšeme až zítra. Krásnou dobrou noc vám všem posíláme z kempu.

Úterý 30. 6. - třetí den kempu

Vážení rodiče,

Dnes jsme vstali do slunečného rána. Můžeme tedy konečně na rozcvičku a také se poprvé schází náš otužilecký klub tučňáků. U bazénu před snídaní zasedá 7 členů realizačního týmu a 12 odvážných otužilců z řad hráčů. Společně po studené lázni zažíváme slíbený pocit blaha.

Snídaně je zase výborná, dokonce dostáváme k velkému výběru lupínků, kuliček, pečiva, sýru, šunky a jogurtů na přilepšenou čerstvé jahody. Po snídani už do tréninkových dresů a na ranní trénink.

Tento rok se výrazněji staráme o úroveň hygieny a úklidu na pokojích. Každý má přidělen jednoho člena realizačního týmu jako podpůrnou sílu. Rozhodujeme se, že soutěž o nejlepší úklid nevyhlásíme a k našemu překvapení způsobujeme v řadách některých hráčů zklamání. No, to jsme tedy překvapeni. Takže rychle měníme plány a hodnocení provádíme.

U snídaně s realizákem sdílíme zajímavé zážitky. Pepino nám vypráví, jak při návštěvě jemu svěřené chatky dostane hadrem. " No, tréňo, sundejte si ty špinavé boty, my si tady každý den vytíráme." Pepino nafasuje od kluků hadru a vytíra po sobě stopy na podlaze. Na ubytovně máme také pořádkumilovné borce. Na pokoji číslo 8 se snaží dopátrat, kde by si mohli půjčit vysavač. Popravdě, nevycházíme z údivu. Budeme si přát, aby klukům tento počáteční zápal vydržel.

Po snídani se vrháme do tréninku přihrávek, vedení míče a dalších fotbalových dovedností.

Pokračují kulinářské orgie v restauraci Mathys´s. Vyzvídáme recept na rajskou polévku, protože je prostě výborná. Pan kuchař prozrazuje, že není vůbec použit rajský protlak a výroba je čistě z hluboce orestované zeleniny. Dochucení je pak mistrovskou tečkou. Oběd završíme kuřecím plátkem s bramborem a všichni si mohou nabrat balkánského salátu.

Je důležité, že jsme se tak dobře najedli, protože nás čeká další vrchol kempu. Slavná hodinovka. Pro nové účastníky jenom vysvětlíme: každý hází kostkou a podle hozeného čísla běží k jednomu ze 6 stanovišť, kde musí splnit jeden cvik. Poté běží k zapisovatelce, zapíše si bod a hází znovu a tak stále dokola po dobu 60 minut. Cílem je nasbírat co nejvíce bodů pro tým, protože hodnota bodů bude přetavena v nákupní měnu. Co si za ni týmy koupí zatím ještě nesdělíme. Toto je vpravdě hra pro opravdové borce, fyzicky náročná, ale mnozí se nenechají zviklat bolestí, kterou určitě pociťují již po 20 minutách. Jde se na krev. Slunce svítí a tak přidáváme na pomoc kbelíky s vodou, aby si všichni mohli alespoň ochlazovat namočenou čepicí. Hra je ukončena po 45 minutách, a jsme opravdu hrdí na to, že nikdo úplně nevzdal.

Chutná svačinka: koláč, Choceňský jogurt a jablko a pokračujme v základní skupině Ligy mistrů. Uvidíme, jestli se kluci fyzicky hecnou po tak důkladné rozcvičce.

Boje Ligy mistrů pokračují s elánem, ze kterého se nedá vyvodit, že by kluci měli v nohách Hodinovku. Hráči se i lépe poznávají a začíná nám fungovat i týmová chemie. Zítra dohrajeme základní skupiny a dáme vědět tyto průběžné výsledky.

V průběhu Ligy mistrů máme zajímavou návštěvu. Po letech za námi přijíždí Honza Mačát, se kterým Jirka před 18 lety tuto akci zakládal. Jsme rádi, že je tu s námi a věnujeme mu potlesk a naše tričko.

K večeři si dáváme boloňské špagety a pak už náš čeká odpočinkový program:

• Na téma spánku přednáší 10 minut Dagy
• Stravování mladých sportovců je zase tématem Filipa
• Následuje vyhlášení vítězů z předchozích soutěží:

Gladiátor 

-junioři: 1. David Žďárský, 2. Jakub Krčál, 3. Jakub Marek

senioři: 1. Vladislav Perepelytsia, 2. Šimon Suldovský, 3. Marek Mucha

Speciální ocenění věnované duchu gladiátorství, pomoc ostatním v nouzi bez ohledu na vlastní výsledek v závodu, získává Markéta Karbulková, která v průběhu závodu pomohla více než 10 ostatním soutěžícím.

Výsledky hodinovky:

- junioři: 1. Jakub Stach  - senioři: 1. Vláďa Perepelytsia

Výsledky hodinovky jsou ale důležité i z pohledu celého týmu. Součet bodů určuje zisk nářadí na zítřejší stavební odpoledne, kdy budou týmy stavět v lese s pomocí přírodního materiálu a získaného nářadí vlastní obydlí. Uvidíme, jak se s tímto úkolem poperou. Po dnešním dni posunujeme večerku, abychom prodloužili noc. Kluci vědí, že ta zítřejší bude totiž o něco kratší. S touto tajemnou informací se s nimi loučíme a i vám přejeme dobrou noc.

Pondělí 29. 6. - druhý den kempu

Vážení rodiče,

První ráno a hned musíme měnit plány. Za 18 let si nepamatujeme, že bychom rušili neplánovaně rozcvičku, ale usuzujeme, že vytrvalý intenzivní déšť nám pouze promáchá oblečení a nadělá starosti, a proto trénovat dopoledne nepůjdeme. Pouze otužilci z realizačního týmu tak zkouší vodu (popravdě je to spíše kafíčko než břitká řezavá koupel) a klukům jenom posunujeme budíček.

Po snídani se scházíme pod venkovními pergolami a v týmech chystáme týmové vlajky, znaky a sliby - vše budeme potřebovat později.

Lije a lije ještě při obědě. Gulášová polévka je ideální kombinací s buchtičkami se šódó. (Treněři si mohou s oddechem odškrtnout největší výzvu jídelníčku.). Za vytrvalého deště ale Pepča dochystala letošní gladiátorský závod. Ani si neuvědomujeme, jaký dárek nám příroda připravila: většina trati je totálně rozbahněná a pod kopcem, který kluci sbíhají v půlce závodu, nám déšť nachystal nefalšovanou gladiátorskou perličku - příkop je zaplavený do půl metru. Na první pohled se zdá, že je to jen jakási louže, ale když do ní závodníci vlétnou, máchají se ti menší až do pasu. První správná výzva je hned na první překážce, sundat boty a do bazénu, s míčkem v ruce a přeplavat, pro neplavce přeručkovat. Ani netušíme, že tato disciplína v sobě skrývá další dva těžké úkoly: navléknout si zpátky boty na mokré ponožky a pro někoho je strastiplné i zavázání tkaniček. Zhruba dvoukilometrová trasa je plná různých dalších překážek, a když už se zdá, že je závod u konce, čeká na všechny před finišem i zákeřné plazení s pukem v ruce. Na konci je všem předána chutná usměvavá medaile. Pak pěkně ještě venku do naha, s ručníkem do sprchy a pro dobrou svačinu: koláč a ovoce dle vlastního výběru.

Věříme, že někteří z vás zachytili i náš historicky první přímý přenos. Zítra vysíláme přímý přenos z Ligy mistrů v 17:00 se živými vstupy z několika stadionů.

Závod byl gladiátorský, což znamená, že je to závod sám se sebou, ale Jirka také vysvětluje, že je možné pomoc gladiátorovi v nouzi. Jsme překvapení, jak někteří, snad nejvíce mezi nimi Markéta, obětují spoustu času, aby vytáhla kamarády do kluzkého kopce. Jsme rádi za to, jak všichni makají a cítíme, že kemp se začíná dostávat do správného rytmu. 

Během závodu se také umoudří počasí a tak do prvních zápasů Ligy mistrů nastupujeme už za ideálních tréninkových podmínek. Tohle je přesně to, co jsme potřebovali. Pořádný zápas, ostré souboje. Hraje se o body a tak jsou tu opravdové emoce, štěstí, slzy. Sledujeme, jak si Pepa Šakal Vondra lebedí při pohledu na své svěřence a to je známka, že kluci prostě jedou.

Při zápasech také ožívají fanoušci, ale v krátkých pauzách je chvilka času prohodit pár slov o našich dojmech. Snad jeden citát s diskuse s hráčem: 

Jarda: "Věro, co bude dnes k večeři?" 

Věra: "Jardo, dnes je rohlík s Nutelou."

Jarda: "Věro, já to nechápu, proč děti nechtějí jezdit na tábory, tady je jídlo jak v pětihvězdičkovém hotelu.

Nevíme, jestli byl tento dojem pod vlivem informace o Nutele nebo to způsobil večerní řízek z kaší, každopádně doufáme, že Jardovi se dojem nepokazí až do páteční svíčkové.

Jsme rádi, že ocenění se dostává i našim zdravotnicím: Zdravotnice Jana: "Tak co Kubo, hlava už nebolí?" , Kuba: "Už jsem v pořádku, ale chci vám poděkovat, jak se o mě hezky staráte."

Díky Kubo, těší nás takové ocenění.

Po zápasech nás čeká ještě důležitá povinnost: po Gladiátoru po nás zůstaly hromady špinavého mokrého prádla. Jsme rádi, že můžeme klukům zprostředkovat pravděpodobně pro ně jedinečný zážitek: zabahněné tričko vymáchat v belíku s vodou, vyždímat a pověsit.

Po večeři ještě malá sponzorská odměna pro všechny, přípitek kofolou na absolvování úspěšného dne. A všichni si ještě shrneme, jaká pravidla spolupráce jsme si dohodli (my jako realizační tým doufáme, že se nám je podaří zítra naplnit zase o kousek víc.)

Přejeme dobrou noc a zítra přes naše stránky pomyslně na viděnou.

Naše společná pravidla kempu 2020  (pravidla společně vytvořená hráči a trenéry kempu)

• Mluvím pravdu. Hraju fair.
• Učím se přijmout prohru s respektem (podám ruku a podívám se protihráči do očí).
• Když nerozumím, ptám se.
• Mám svobodu říct svůj názor, upřímně, a respektuji ostatní (jsme různí a je to v pořádku).
• Jako hráč makám na 100%, povzbuzuji ostatní, "jeden za všechny, všichni za jednoho".
• Jako trenér jsem důrazný, dávám jasné pokyny, ale hráče neurážím, nenadávám, nemluvím sprostě.
• Volím si spolupráci (místo pomlouvání, sólování, remcání).

Neděle 28. 6. - první den kempu

Vážení rodiče,

Jako každý rok se vám budeme snažit zprostředkovat atmosféru na kempu skrze zprávy, fotografie a tento rok se pokusíme zakomponovat také několik online vysílání , zítra v 14:30, alias "S mikrofonem za kempem".  

Na začátek opět poděkování za spolupráci při předávání dětí. 

Možná jste zvědaví, jak kluci a holky zvládli povléknout peřiny a roztřídit si svoje oblečení do skříněk. Někteří v pohodě a všichni ostatní statečně bojovali. Rádi jsme viděli, že ti zkušenější sami pomáhali svým kamarádům a to, co nezvládli kluci, dokončil realizační tým.

Musíme pravdivě přiznat, že přišly první slzy. " Prosím, zavolejte hned mamce, já tady nebudu." Není, za co se stydět. Každý se potýká s jinou výzvou a ti, pro které je odloučení od rodičů složité, těm pomáháme. 

V 10:15 si společně říkáme první pravidla a rozdáváme balóny. Praží, až nás to zaskočilo a tak po prvním tréninku všichni nadšeně vítají ochlazení v bazénu. Máme jednoho neplavce, který nám hlásí, že: "plavu jenom s kroužkem". Při prohledání věcí zjišťujeme, že igelit, který se zprvu jeví jako kroužek, je pláštěnka. Ale nevadí. Další překvapení nás čeká u bazénu. Z našeho neplavce se vyklube naprostý vodní živel, který skáče do vody a pak se statečně hrabe ke břehu. Sledujeme zpovzdálí, jak se o něj pečlivě stará jeho starší kámoš. Rozhlížíme se také, jak vypadají ostatní původně ubrečené tváře a je jasné, že voda z bazénu smyla poslední slzičky. Neříkej hop, dokud nepřeskočíš. Je jasné, že první noc nás teprve prověří, ale o tom až později....

Po 12:00 čekáme, jakou laťku nastaví tento rok kuchař. Čočkovou polévku by nemohl pohanět snad ani známý šéfkuchař Polreich a rizoto s kuřecím a se sýrem dostává též vysoké hodnocení. Děkujeme našim sponzorům a část darovaných peněz věnujeme na zkvalitnění jídleníčku. K obědu přidáváme zeleninový salát, který si každý může nabrat podle svého uvážení a každý den zařazujeme více ovoce, vylepšujeme i druhou večeři. 

Po obědě fasujeme veškeré kempové oblečení a absolvujeme pravidelné focení. Už to známe, srovnat se na fotku je prostě těžká a únavná práce. Ale nakonec chceme, aby výsledek stál za to. 

K svačině je banán a vyrážíme znovu na hřiště. Jdeme do tréninku. Počasí připomíná tropy a tak je to chvílema o vůli. Po 75 minutách si dáváme pauzu, doplníme tekutiny, posilníme se Brumíkem a vrháme se do dovednostních soutěží. 40 minut soutěžíme sami se sebou, každý se pokouší splnit úkol na různých stanovištích. Hic se stupňuje a tak uvítáme zase ochlazení v bazénu. 

Ještě, že jsme šli včas. Atmosféra se najednou mění a poslední koupající už opouští bazén, když se nad areálem začínají kupit černé mraky. Zvyšující se vítr a zvuk hromů vypadají děsivě. Spadne pár kapek, když sedíme na večeři (rajská a do měkka vymazlené hovězí), ale po věčeři se příroda uklidní a můžeme pokračovat v programu.

Všichni se scházíme na velikém pódiu. Jirka zahájí náš společný velký "kruh". Mluví o tom, co se dnes přihodilo. Vzpomínáme na konflikt, který se dnes odehrál mezi ním a jedním hráčem, který urážel někoho jiného. Všechny nás to hodně zarazilo a Jirka přiznává, že mu nedělalo moc dobře, když musel na někoho křičet. Každopádně je to situace, která se mezi lidmi stane. Jirka nakonec oceňuje, že si spolu s hráčem tu situaci otevřeně prošli, dojde na omluvu a podání ruky. Povídáme si o tom, že i jinde došlo k momentům, které nejsou v souladu s pravidly respektu nebo ohleduplnosti k věcem nebo zařízení kempu a bude nutné toto vylepšit. Na druhou stranu vyzdvihujeme příklady pomoci druhým, oceňujeme také, jak se do tréninků zapojila děvčata. 

Jirka také vysvětluje nový herní systém. Tento rok budeme mít 6 týmů, které ale podle věku budou hrát Junior a Senior Champions League. Členy senior týmů žádáme, aby pomáhali koučům při juniorských zápasech a juniory, aby se učili fandovství. Ne tomu, které tak často vidíme na zápasech, ale opravdovému fandění v duchu fair play.

A přichází další vrchol dne: losování trenérů. Za přítomnosti státní notářky si nejmladší členové týmů losují své trenéry, aby pod jejich vedením zítra poprvé nastoupili v zápasech Ligy mistrů.

Stále tu je ještě několik bodů programu. Rozjíždíme první desetiminutovku "osvěty" a Denis nám vysvětluje, proč je pro všechny důležitý strečink. Katka potom předvádí tři protahovací cviky a dvě zajímavá cvičení na posílení kolen a celého těla. Zítra si je budeme zkoušet po tréninku.

Po protahování se rozdělíme do týmů a můžeme vyrazit k prvnímu týmovému společném kruhu. Kluci hledají pravidla, která by chtěli, aby byla všemi na kempu dodržována.

V 21:00 se ještě na 10 minut scházíme ke krátké prezentaci o otužování. Vyprávíme si proč ano a lákáme všechny k tomu, aby se připojili do našeho otužovacího kroužku tučňáků. Účast je dobrovolná a kdo bude chtít, tak si může vyzkoušet hned po rozcvičce, kolik hormonů štěstí se mu do těla vyloučí hned po první otužovací lekci.

A to už bude z dnešního nabitého programu téměř všechno. Končíme druhou večeří a netradičním skóre: po kontrole všech dětí jedno klíště, dva vypadnuté zuby a ve 21:30 napůl vypadlé rovnátko, které píchá do rtu ... takže my začínáme ordinovat ... a Vám přejeme dobrou J.

                     Je nám společně dobře a naše dobrá nálada nám pomáhá přicházet na další dobré nápady.                                               Naše první organizační schůzka v prosinci už takové přinesla. Těšte se. Zase to bude legrace.

17. ročník fotbalového kempu 2019

                                                                       Vzpomínky na kemp 2019

Poděkování

Dobrý den,

děkujeme vám všem, kteří posíláte slova chvály. Je pro nás hezké vidět, že kluci a holky si kemp užili a že naše úsilí oceňujete.

Chceme ale také poděkovat všem dalším podporovatelům, kteří přispěli k tomu, že program na kempu byl takový, jaký byl. Děkujeme Okresnímu fotbalovému svazu Ústí nad Orlicí a jeho předsedovi Mgr. Michalovi Blaschkemu za záštitu a pomoc. Děkujeme AZAS, Areál zdraví a sportu, za to, jak bezvýhradně vycházejí vstříc všem našim požadavkům. Děkujeme Mlékárně Choceň za dobrou svačinku. Děkujeme Martinovi Langerovi za sponzorství. Děkujeme Honzovi a Lukášovi Novákovi za záběry z dronu (které ještě zpracováváme :-), Děkujeme Jiřímu Syrovému za focení a plakát. Děkujeme kapele Fernet Šok za zapůjčení  hudebních nástrojů a aparatury na koncert Queen. Děkujeme Danovi Rosslerovi za zapůjčení mikrofonu. Děkujeme Davidovi Hockovi, Zdeňkovi Šimkovi a Adamovi Jansovi za odpískání finálových zápasů. A na závěr děkujeme všem divákům, kteří přijeli v pátek fandit. Příští rok na viděnou.  Saňák tým

Pátek 5. července

Čtvrtek 4. července

Dnešní den je den několika prvenství. Mojmír nešel na svou rozcvičku! Podíval se na budík a otočil se v posteli.

Ráno bylo veselé. A stará se o to Honza Navrátil. Přestože ho známe spoustu let, stejně stále nevěřícně kroutíme hlavou. Honzova energie je nekonečná. V 7:30 už nás baví scénkami z pohádky S čerty nejsou žerty, zvládá roli Petra, kaprála a princezny a to všechny najednou! Bavíme se a přemýšlíme, je snad Honza na klíček? Má snad nějaký zvláštní zdroj energie? Tajně prohledáváme jeho zavazadla a hledáme ukryté jehly a podezřelý prášek, ale nikde nic. Tohle je prostě Honza.

Naše PR oddělení nepodává často informace od medical týmu, protože vážnější případy nemusí naštěstí řešit. Nicméně dnešní úraz stojí za uveřejnění: "Paní doktorko, mě píchla včela ze spodu do nohy. Kde, do boty? Ne, do ponožky. A bolí to? Ne, nebolí". Ještě klíštˇové zpravodajství: při kontrolách zjištěno doposud počet kusů: 1 Rozdávají se ranní léky a můžeme na snídani.

Ráno nám Pepča hlásí další prvenství Saňák kempů. Na Facebooku se nám s žádostí o přátelství hlásí Sun Wu Kchung . Ano, překročili jsme hranice České republiky, jsme světoví.

Konec kempu se pomalu blíží, takže nastal čas také vyhlásit vítěze soutěží. V překážkovém běhu Saňák race se v mladší katergorii umístili na prvních místech: 1. Matěj Kusý, 2. David Hoffman, 3. Matyas Bertelman. Ve starší kategorii 1. Adam Kalousek, 2. Filip Hoffman, 3. Šimon Dospiva. Ve hře Hodinovka byla v mladší kategorii neuvěřitelně vyrovnaná a na společném 2 místě se umístilo 10 závodníků a tak bylo vyhlášeno 1. Místo - Matěj Kusý. Ve starší kategorii byl na 1. místě Filip Hoffman a na společném 2. místě Adam Kalousek a Jan Mošner.

Liga mistrů. Dnešní zápasy jsou něco neuvěřitelného. Emoce stříkají na hřiští, diváky dění zvedá na nohy. Je tu všechno, nasazení, souboje, napětí i soustředění. Každý zápas se zdá být předčasným finále, ze všech je cítit, že nechtějí dát svou kůži zadarmo. Hřiště se stává dějištěm mnoha příběhů. Například příběh PSG a Realu. Pokud jsme psali o Realu jako mužstvu, které včera připomínalo heavy-metal, dnešní první zápasy byly spíše popíkem. Naopak hráči PSG byli po prvních zápasech na chvostu tabulky a sami často připomínali hromadu neštěstí. Ale fotbal píše různé příběhy. Nakonec se tato dvě mužstva setkávají v souboji o finále. Napínavý souboj dochází po remíze 0:0 k penaltovému rozstřelu. První, kopanou hráčem PSG, chytá brankář Realu, pak následují proměněné penalty z obou stran a k míči se staví Jonáš Saňák z PSG. Když jeho střela orazí tyč, zakrývá si obličej do dlaní a pak si okouše všechny nehty. V tuto chvíli po lajně už nervózně přechází i trenér PSG Honza Krummer. Napínavý rozstřel pokračuje a rozhodující balón si připravuje na místo hráč Realu David Hoffman. Tvrdá rána bohužel míří nad břevno. 5 exekutorů provedlo své penalty a na rozhodující se staví hráči, kteří původně nebyli na penalty určení. PSG proměňuje a Real střílí nad. Slzy na jedné straně, obrovský obrat emocí na druhé. Téměř prohraný zápas se otáčí ve vítězství a PSG postupuje do finálového boje.

Zápas Juventusu s Barcelonou se proměňuje v urputný boj obou týmů, kde si hráči sáhli na dno. Štastnějším je nakonec Juventus a toto vítězství pomáhá Juventusu do zápasu o 3. místo.

City smolně prohrává s PSG 1:2, i přesto, že po půli vede o jednu branku. Hráči z pařížského klubu otáčejí zápas v poslední minutě.

Liverpool prošel celým turnajem jako nůž máslem a je horkým kandidátem na vítězství v celém turnaji. Je zajímavé, že i nejmladší hráči se podílejí na úspěchu týmu stejným dílem a tvoří tak naprosto vyrovnaný tým.

Tottenham byl dnešním soupeřům rovnocenným partnerem, ale šance, které si vytváří, bohužel smolně neproměňuje.

První zápas prohrává Bayern s Realem 0:2, druhý, nejméně povedený zápas Bayernu v celém turnaji, prohrává Bayern s City 0:4. Přesto v týmu nevládne poraženecká nálada.

V zítřejších zápasech tak budou hrát týmy následovně:

o 7. místo Tottenham a Bayern

o 5. místo Barcelona s Manchester City

o 3. Místo Real s Juventusem

a o 1. místo PSG s Liverpoolem

Po obědě jdeme všichni nacvičovat překvapení, které už je určeno pro vás rodiče a pak na hru, která je o trpělivosti , týmovosti, vůdcovské síle. Jde o biatlon na suchu, kde jsou 4 soutěžící připnuti na jedny lyže, hezky za sebou a způsobem "seno, sláma, nebo "levá, pravá" se musí zkoordinovat a projít vytyčeným územím, sebrat po cestě míčky a přesnou střelbou na cíl si zajistit, že nemusí běžet, tedy lépe řečeno lyžovat trestná kola. Největší výzvou je situace, kdy se něco zadrhne a tým ztratí rytmus. Zde se musí správně projevit lídr této skupiny a dobře si tým rozpohybovat. Někdo se šourá, někdo doslova letí na lyžích. Nejrychleji trasu zdolávají hráči z Tottenhamu za čas 7:35 min, což je čas poloviční ve srovnání s posledním týmem. Realizák se také ničeho nebojí a tak se na konec na trať vydávají Iva, Lenka, Pepča, Janinka.

Dnes se také uzavřelo hodnocení pečlivosti úklidu. Hodnotilo se jako ve škole od 1 do 5. A viděli jsme výkony z téměř celé škály. Jedna chatka posbírala téměř samé 4. Ale byla zde překvapení, kdy přísný hodnotící výbor konstatoval, že by to sám lépe nesvedl a přístup těchto účastníků k úklidu byl opravdu inspirující. Škála nám zde nestačila a hodnotilo se tedy 1 s hvězdičkou. Takto příkladné byly dvě chatky s osazenstvem: Jakub Schauer, Craig Henderson, Marek Mucha a Filip Němeček s bratrem Lukášem a Matějem Teplým. Pro mladší je úklid většinou větší oříšek, ale i zde jedničky nasbíral pokoj, kde bydlí Filip Přikryl, Šimon Kozák a Lukáš Halva.

Od hodnocení pokojů ale rychle do dění na kempu. Je pozdní odpoledne a my vyhlašujeme přípravnou hodinku na událost, která je prvním vrcholem kempu. Říkáme jí Ceremony. Je to oslava našeho snažení a vždycky a to hlavně zábava. Vzhledem k tomu, že je Jirka nepřítomen, posílá nám alespoň 3 vzkazy. První je od Miroslava Baranka, druhý od Bena Ashwortha, bývalého fyzioterapeuta Arsenalu, nyní plnícího stejnou funkci na Spartě a nakonec slibovaný rozhovor s Martinem Frýdkem. Potom se pouštíme do akce. Vyhlašujeme soutěž o to, který tým bude schopen překonat taneční kreace realizačního týmu. Všichni se snaží to rozjet - a jde jim to! Bravo! Večer nabírá pořádný spád. Ještě se posílíme druhou večeří a pak, opět jedno neuvěřitelné prvenství. Show Bohemian Rapsody, Live, na pódium, v Dolní Čermné, jenom pro účastníky Saňák kempu. Bomba. Fredy lítá po pódiu jako zamlada a roztáčí kluky do obrátek. Když Queni hrají poslední píseň We Are the Champions všichni diváci se drží kolem ramen a zpívají s Fredym. Je konec, ale diváci šílí a nenechávají Queny odejít a tak ještě na závěr zní: Eo, eo, eoooo ........ Nezapomenutelný zážitek mají i přihlížející diváci, které tohle představení vylákalo z kempu.

Takže pro vás už jen pozvání na zítra. Čekáme vás v plném počtu od 9:30. Program je následující:

• 7:00 > budíček
• 7:30 > rozcvička
• 8:15 > snídaně
• 9:30 - 11:30 > Finále Ligy mistrů
• 12:00 > oběd
• 13:00 - 14:30 > slavnostní ukončení

Ben Ashworth, fyzioterapeut Arsenalu a nyní Sparty Praha - rozhovor pro Saňák kemp

První den si kluci a Markéta mohli vybrat hráče Sparty a sestavit si seznam 10 otázek. Vybrán byl Martin Frýdek a jeho odpovědi pro Saňák kemp si můžete poslechnout přes odkaz zde:

Středa 3. července

Noc na dnešek byla klidná. Většina stýskacích slziček byla vysušena předchozí noc, po blescích a hromech ani památky a pokud se něco dalšího dělo kolem, nevíme, spali jsme všichni jako polena. A tak jako každý den může Mojmír vyrazit na svou soukromou rozcvičku a pak hned s dětmi na tu oficiální. Odcházíme na snídani a vychutnáváme příjemně pomalý rozjezd dne. Vůbec celá ta poklidná atmosféra nějak nesedí k našemu nabitému akčnímu programu a rozpoložení a tak se asi musí stát, co následuje. Rozjímání u snídaně nám zpestří neohlášená návštěva z úřadu státní "Hygieny". Děti se mohou v klidu začít připravovat na další zápasy Ligy mistrů, část realizáku ale tráví čas s naší novou návštěvou. Nutno dodat, že paní úřednice je velmi příjemná, k čemuž určitě přispívá i fakt, že všechny zákonné povinnosti v oblasti organizace, programu a dokumentace máme splněny a kontrolou procházíme bez ztráty bodu.

Takže hurá na Ligu mistrů ....

Vzhledem k nepřízni počasí, bouřce, která nás zasáhla v pondělí, jsme základní skupinovou část Ligy mistrů dohráli až dnes. Výsledky jsou následující. Ve skupině A se na prvním místě umístil tým Liverpoolu, který projel celou skupinou bez ztráty bodu. Na druhém místě se umístila Barcelona se ziskem 7 bodů. Třetí místo obsadil Juventus s 5 body a na čtvrtém místě byl Bayern, který získal tři body za tři remízy. Skupina B. Zde došlo k velkému souboji o první místo, kdy nakonec zvítězil Real Madrid s 11 body. O bod méně měl na druhém místě Manchester City. Třetí místo obsadil Tottenham s 8 body (pro zajímavost, v jeho brance nastupuje jediná dívka Markéta Karbulková) a čtvrté místo za jednu výhru a jednu remízu patří PSG. Nejdůležitější momenty celků byly následující: V případě PSG jsme zaznamenali fantastický výkonnostní i výsledkový obrat hrdinů z pařížského Parku princů. Juventus střídá nevyrovnané výkony a další snažení se upínají ke stabilizaci herního projevu. Bayernu se smůla lepí na paty, ale hráči jsou naladěni stav plně zvrátit. Pokud jde o Real, spíše než bílý balet, předvádí Real heavy -metal, protože ačkoliv fotbalově jsou zde sice rezervy, předvádí Real fantastické nasazení. Tottenham se zápas od zápasu zlepšuje, takže jsou všichni připraveni pokračovat v této úspěšné šňůře. V případě Liverpoolu dopadla situace výborně, ale hráči jsou si vědomi, že chleba se bude lámat až v další fázi. Manchester City se vstup do soutěže nad míru podařil s výsledkem 6:1 nad PSG. Barcelona v prvním dnu potěšila fanoušky ziskem šesti bodů a přes další neúspěšné výsledky obsadila konečné druhé místo.

Gulášová polévka a kuřecí plátek se šťouchanými brambory a zeleninovým salátkem nás přenesou do druhé části dne.

Jako v minulých letech i tento rok máme část dne věnovanou činnostem, které s fotbalem nejsou zdánlivě spojené. Minulý rok byl o řemeslné zručnosti a společně jsme si vyrobili branky a žebříky na trénink. Dnes nás čeká vaření. Máme k tomu odborníka opravdu na pravém místě. Šéfkuchař pan Honza Rimpler z firmy Kuliner, který v Brně vede kurzy vaření, organizuje teambuildngové akce a nabízí služby "kuchař do domu" a znát jej můžete z programu Dobrého rána ČT 2 nebo jiných veřejných akcí. Všichni oblékáme zástěry a pod vedením kuchaře se dáváme v týmech do práce. Všechno děláme sami, čištění zeleniny, krájení, škrábání brambor, příprava zeleniny na salát. Pak si dáme pauzu na pití a naše snažení si prokládáme krátkou soutěží: ruční šlehání bílků na rychlost. Střídají se všichni v týmu a tuto disciplínu zvládají nejlépe kluci z Realu Madrid. Pak se všichni dáváme zase do vaření. Dresink na salát je z olivového oleje, pomerančového džusu, soli, pepře, javorového sirupu. Mezitím se nám už vaří brambory. V tuto chvíli je třeba udělat si pořádek na kuchyňském stole. A jdeme na maso. Fasujeme gumové rukavice a každý z nás si marinuje svůj vlastní plátek. Používáme tymián, rozmarýn, olivový olej, pepř a sůl. Trenéři se pak ujímají pánví a vkládají maso na pánev. Kluci zatím servírují na stůl a podávají brambor a salátek na talíř. Šéfkuchař pak zjistí, zda je maso správně připravené a jde se konzumovat. Jaký si to uděláš, takový to máš. Jak si kdo uvaří, tak si to i sní. Úsměv na tvář a jdeme konzumovat. Správná večeře není bez dezertu. Ten ale obstarává náš šéfkuchař a lze říct, že takový dezert nikdo z nás nejedl. Je to zmrzlina, kterou Honza vyčaruje z mangovo-smetanového pyré pomocí tekutého dusíku. Nejdřív velký dým a pak zmrzlina, která svým tvarem připomíná pop-corn. Když ji dáme do pusy, kouří se nám z nosu. Je to vzrůšo. Ale je to i dobré, takže si můžete v naší fotogalerii najít záběry, kdy nadšení labužníci seškrabují poslední drobky zmrzliny z šéfkuchařova stolu.

Dnes večer ordinujeme pro kluky opékání a protože se táborák nachází vedle hřišť, mají kluci volnou zábavu na beach hřišti a sehrávají velký zápas v přehazované. Jde se spát, zítra jde do tuhého. Dobrou noc i vám.

Úterý 2. července

Pondělí 1. července

Pondělí

Noc byla krásná. Minimálně z pohledu štábu, který si chvilky klidu vychutná opravdu jen v noci. A tak ráno už mohli být všichni připraveni, svěží na rozcvičku. Ale slovy klasika z Pelíšků: "objevil se nám tady jeden nešvar" - zdatní jedinci (vedeni Mojmírem) si dělají rozcvičení ještě před oficiální rozcvičkou v 7:30. Budeme tyto nadšence sledovat a uvidíme, jestli jim jejich síly a mladický elán vydrží až do konce.

Snídaně, kterou máme tento rok formou bufetu měla v nabídce šunku, sýr, máslo, marmelády, jogurty a různé druhy musli a křupínků. Po snídani se na krátko scházíme ve fitku a skládáme dohromady otázky, které nás zajímají u vybraného hráče ze Sparty, se kterým Jirka pro Saňák kemp natočí rozhovor. Bude jím Martin Frýdek. Po snídani se vydáváme na trénink. Dnes bude obohacen ranní trénink o nový sport TEQball. Přijíždějí jeho zástupci, na hřišti se roztahuje speciální stůl a všichni hráči se seznamují s pravidly a technikou hry.

Ve zkratce o TEQBALLu. Je to nový nejrychleji rozvíjející se sport ve světě a hraje se ve vice než 60 zemích světa. Africký a asijský olympijský výbor uznal po dvou letech existence tento sport jako oficiální - snad se dočkáme I v Evropě J . Slouží jako pomůcka pro rozvoj fotbalových dovedností zejména prvního doteku míče, kontrole a ovládání, A díky speciálnímu zakřivení stolu, a tedy nečekanému odrazu míče, zvyšuje rychlost reakce a nutí neustále se soustředit. - a to vše hravou formou. Teqballové stoly zapojují do tréninku i velkokluby jako jsou Barcelona, Arsenal, PSG ...., hodně se používají ve fotbalových akademiích a školách. V České republice si tento sport můžete momentálně zahrát v Pardubicích a Praze, vice info o Teqballu na www.cateq.cz, nebo na Facebooku: Teqball Czech Republic. Z českých profesionálních hráčů s oTeqball.

V rámci ranní tréninkové jednotky se všichni hráči vystřídají a zbytek tréninku je věnován přihrávkám a hrám na výběr místa.

Frankfurtská polévka a penne s kuřecím a rajčatovou omáčkou a sýrem nás přenese do druhé části dne. Po poledním odpočinku jdeme na trénink dovedností a v rámci něho se odehraje I miniturnaj dvojic v Teqballu. Vítěznou dvojicí se stává Jakub Schauer a Marek Mucha.

V našem týmu máme všichni přesně rozdělené funkce. O předpověď počasí se stará Honza Krummer. Zároveň oceňujeme, že se snaží "poručit větru i dešti". Při dnešní návštěvě pana starosty Petra Helekala si Honza stěžuje, že obec v létě zbytečně plýtvá obecními financemi a navrhuje panu starostovi, že by to topení mohli v Čermné vypnout a ušetřit.

Už na konci poobědového tréninku se jedna část oblohy nad Čermnou zbarvuje do černa a když svačíme croissanty, objevují se v dálce blesky a spouští se déšť. Nejsme žádní měkoni a tak jsme v plánovaný čas rozhodnuti konečně rozehrát Ligu mistrů, ale zároveň nejsme blázni a tak si dáváme půl hodiny ve fitku na rozmyšlenou ohledně počasí a přitom si projedeme výsledná pravidla našeho soužití, která si týmy zvolily a shlédneme krátké video s Jirkou Saňákem . Honza Krummer navrhuje, aby se bouřka odklonila, což se děje a tak nakonec po půl hodince vyrážíme na hřiště.

Liga mistrů se otevírá prvními zápasy. Chlapci nastoupili do utkání natěšení a odhodlaní.

Večeře je tak zasloužená - kuřecí řízek a bramborová kaše. Dáváme si kratičký odpočinek a ještě na poslední hru, někým oblíbenou, někým proklínanou "hodinovku" - ta prověří, jak se kdo dokáže fyzicky hecnout. Roli hraje i štěstí a to doslova. O tom, jak je tato hra nakonec pro všechny účastníky náročná, rozhoduje hod kostkou. Hodíš jedničku, čeká tě člunkový běh, hodíš šestku a vybíháš na protější svah. Tedy vybíháš, spíše se na něj drápeš. Když hodíš šestku i víckrát po sobě, neprověří to jenom fyzické schopnosti, ale mentální odolnost.

Stanoviště jsou připravena, všichni jsou na startu a ..... nad lesem blesk. Honza vybíhá a okamžitě sleduje bouřkový radar. Situace nevypadá dobře a bohužel za chvíli sledujeme smršť blesků. Je po hře. Odebíráme se do fitka a nakonec večer zakončujeme druhou večeří a děti odcházejí o něco dřív spát. Pokud kluci načerpají více energie, určitě se bude zítra hodit. Je 23.15 a my končíme poradu. Dobrou noc i vám.

Neděle 30. června

Už to brzy bude!

Milí účastnící, vážení rodiče. Naše přípravy už opravdu vrcholí. Zbývá pár drobností, jinak už jsme hotoví. Zapojujeme celé rodiny a široké příbuzenstvo :-) Všichni makáme. Program je zase plný, chceme, abyste se dobře bavili a jak víte z minulých ročníků, my se do té zábavy zapojíme naplno.

Rodičům ještě naposledy připomenutí, aby pečlivě zkontrolovali veškeré dokumenty a seznamy věcí. Díky za spolupráci a v neděli na viděnou. Saňák tým

Realizační tým 2019

                              Přihláška 2019 ke stažení zde:

       Tento rok na vás čeká kromě tréninků a zážitkových her: turnaj Ligy mistrů a turnaj v teqballu.

        Dál se budeme snažit začleňovat do všech našich aktivit principy systému: "Respektovat a být respektován".

6. 7.  - poslední den Saňák kempu 2018

Je 7:15, pátek ráno. Rozcvička je zrušena. K našemu překvapení ale bloudí mezi chatkami bludné duše, které už na rozcvičku automaticky vstávají sami. Pošleme je ještě spát a popřejeme dobrou noc. Už tradičně jakékoliv volno navíc pro děti bohužel neplatí pro trenéry. Ti už od 7:00 pendlují mezi fitkem a hřištěm, protože na náš závěrečný den je potřeba připravit nejen hřiště, ale i televizní studio a odloučené pracoviště Míry Bosáka.

V 9:00 už se na stadiónu v Lužnikách scházejí první nedočkaví diváci, kteří se přišli podívat na rozcvičení všech týmů. Spoustu z nich jsou srdcoví fandové a tak se neváhají obléknout do národních dresů a mávají ručně vyrobenými vlajkami. Po půlhodině svlékají všichni hráči trika, vystavují svá těla přítomným asistentkám a nechávají se pomalovat válečnými barvami a pak už na připravené značky a jdeme na to, správně se naladit na závěrečné boje. Bojový tanec Haka. Teď už to můžeme prozradit. Haku jsme trénovali každý den na rozcvičce. Nebylo to jenom o tom se secvičit, ale se vším všudy ukázat naše odhodlání.

Taringa wakarongo. Mojmír dává povel. Energie, která z něj vychází, strhává všechny. Nemůže nestrhnout, Mojmír je pravý válečník. Své role se zhošťuje neúprosně. Je to jako s jakýmkoliv jiným tréninkem, pokud mu chybí důslednost a nasazení , nemá vlastně smysl. Mojmír nasazení má. Na stehnech, do kterých si od úterní rozcvičky na zkouškách Haky tluče, má modřiny. Kluci jsou úžasní a dávají začátku finále World Cupu tu pravou atmosféru.

Takže jdeme na to. Začátku turnaje nic nechybí. Ve studiu nás vítá Pavel Čapek v podání Honzy Krummera, který se flexibilně přenáší časoprostorem v průběhu zápasů na stadión v Rusku a baví nás všechny. (Je prostě strašně těžké
zaznamenat všechny jeho hlášky. Honza nemá konkurenci a děkujeme mu za tuhle jeho zábavu. Pokud si budete chtít něco připomenout, koukněte se na videa, která jsou v naší fotogalerii).

Každý kemp chceme posunout vpřed a není tomu jinak ani v případě našeho televizního studia, které je nově vybaveno monitorem s tlumočníkem znakové řeči. Zde projevuje svůj talent a nevyčerpatelnou energii Navrc.

Zápasy začínají. Popravdě s porovnáním se včerejšími boji je na hráčích cítit nervozita. Není se co divit. Hraje se o hodně a navíc jsou tu plné ochozy diváků. Náš turnaj vrcholí finále mezi Argentinou a Španělskem. Argentina již v první polovině střílí gól, krásnou utaženou ránou k tyči. Znervózní tím Španěly, ale ti dokáží zmobilizovat své síly a střílí v druhém poločase vyrovnávací gól. Zdá se, že zápas míří k penaltovým rozstřelům, když se nakonec přeci jen rozhodne před koncem zápasu ve prospěch Španělska střelou kapitána Matěje Poláška.

"We are the champions", zní Čermnou a na vítězný tým dopadají zlaté konfety.

Jdeme na oběd, tradiční svíčkovou, a rodiče mezitím diskutují s Jirkou o kempu, Iránu a českém fotbale.

A pak už opravdu jdeme do finále. Naposledy se scházíme ve fitku. Zaznívá poděkování klukům z Javi, trenérům, realizačnímu týmu, rodinným příslušníkům a přichází poslední vyhlašování. Cenami jsou trenéry odměněny činy, které nás všechny inspirovaly v oblasti týmovosti, pomoci druhým, respektu....

Téma respektu je nakonec i tématem, kterým jsme začínali a budeme s ním i končit. Jirka děkuje všem, kteří se pokusili svým chováním zásady respektu naplňovat. Víme, že je to cesta, kterou chceme jít, ale že si vyžaduje trpělivost a odhodlání. A ty máme.

Pak poslední Haka a loučíme se.

Pro nás trenéry a zbytek týmu je to zvláštní moment. Stojíme před fitkem, kde se to hemží dětmi a najednou .... během 10 minut. Ticho.

Zbývá poklidit a odjet.

Káťa nás prosí, jestli bychom mohli projít chatky a zkontrolovat zavřená okna. Po jedné vstupujeme do chatek a všechny jsou od vás perfektně uklizené, zametené, peřiny naskládané na postelích....

Bereme to jako vzkaz. Děkujeme. Pokud byste naplnili heslo respektu jenom tímhle, máme radost.

Krásné prázdniny.

Saňák Tým

5.7. - 5. den Saňák kempu

"Dobré ráno chlapci, je 7:15, v 7:30 je rozcvička." To už je náš pravidelný začátek dne.

Slunce, modré nebe a teplo už po ránu slibují parný den. Všichni cítí tréninkovou zátěž z celého týdne, ale nás stále ještě čeká intenzivní trénink, který prověří, jestli si dokážeme sáhnout na dno. Děláme cvičení na přihrávky a uvolnění v prostoru a trenéři jsou opravdu ostří, chtějí nám prostě ukázat, že: "Když nemůžeš, tak jde přidat víc." Ještě, že je tu vždycky bazén, kde máme šanci se zchladit před obědem.

V době oběda přijíždějí kluci z firmy JAVI, kteří mají pro nás připravené překvapení na odpoledne, ale o tom až později. Teď je tu teprve oběd, gulášovka a buchtičky s vanilkovým krémem. Po obědě hodina odpoledního klidu, která už tradičně prostě neplatí pro trenéry. Ty čeká generálka na večerní zábavný program.

Teploty šplhají nad tropické třicítky a tak jsme rádi, že pro nás Káťa přichystala hru ve vodě. Ta prověřuje naši přesnost hody kroužkem na plovoucí tyč. Není mnoho z nás, kteří se na vzdálenost 5 metrů trefují a tak následuje penále - skok do vody, přeplavání bazénu a lovení kolíčků pod vodou a zase rychle přes celý bazén. Sledujeme různé plavací styly či pohyby vpřed ve vodě, ale je to jedno, prostě bojujeme a povzbuzujeme se. Vítězný tým, s dvěma trefenými kruhy a celkovým časem závodu 3 min 30s je Portugalsko.

Náš World Cup se dostává do druhé fáze, teď už jde opravdu o hodně, výsledky dnešních zápasů rozhodují , kdo
si bude moci zahrát o finálový pohár a ostatní umístění. Dnes přicházejí poprvé opravdová nervozita, první slzy. Zápasy se odehrávají na jednom hřišti a hráči, kteří čekají na svůj zápas, se baví na 3 atrakcích, které nám firma JAVI Design
nainstalovala na hřišti. Teplo je těžko snesitelné pro všechny diváky, ale většina hráčů nevnímá. Bojuje se o všechno.

Rádi jsme každý den hlásili, že jsme všichni úplně zdraví. Dnes se bohužel poprvé otevřela marodka. Tým Čechů je oslaben o Honzu Rimplera a Německo bude muset postrádat ostrou ránu Patrika Palackého. Zranění ale nejsou tak vážná, aby neumožnila těmto dvěma hráčům fandit a hnát svoje spoluhráče dál.

Večeře je fantastická a to je dobře, protože noc bude dlouhá. Je tu závěrečný večer zvaný Ceremony. Jako vždy trenéři a zbytek realizačního týmu chtějí být inspirací pro kluky. Tak se postupně proměňují ve fenomenální tanečně hudební seskupení Los Rotopedos a interpretují hit "Moscow" (prosím vás všichni, najděte si to na youtube), pak přichází neodolatelná Amanda Lear v podání Jirky, doprovázeného dvěma zběsilými tanečníky, kluky rozdivočí Mojmír jako Ben Cristobal a strhující závěr úvodu obstarávají taneční páry v kreacích na píseň z Pomády "Šejkuj." Je to teprve začátek a my rychle měníme převleky a doprovázeni Markem Ebenem a půvabnou Terezou, jejíž krásu prostě zastínil Honza Krummer jako její povedený dvojník, se vrháme do soutěže Stardance, Dolní Čermná. Profesionální tanečníci
předvádějí výkony, pro které osvědčená porota ani nemá tak vysoké známky hodnocení. Kluci ještě netuší , že se
brzy stanou tanečními hvězdami sami a to všichni. Postupně soutěží ve 4 tancích, ale do finále postupují se shodným počtem bodů pouze 2 páry. Nakonec svým neodolatelným tangem strhávají porotu do extáze Fanda Synek se svou malou půvabnou partnerkou Adamem Langerem. Rychle na druhou večeři, protože struny už ladí démonická kapela Pozdní sběr. Její "Du Hast" rozburácí fitko a rozjede diskotéku.

Je 0:02, kluci spí a my sedíme v zasedačce a chystáme poslední den. Chceme vás pobavit, rozesmát a překvapit, tak se těšíme, že se přidáte a poženete kluky, aby vám ukázali, jací to jsou borci. Dobrou noc a zítra na viděnou.

4.7. - 4. den Saňák kempu

A jsme v polovině. Vstáváme do slunečného rána a bez rozcvičky si vlastně začátek dne už nedokážeme představit. Ale není to jen tak obyčejná rozcvička, připravujeme se na vyvrcholení týdne, páteční program. Pak snídaně a bez otálení na další zápasy World Cupu.

Slunce praží, takže je potřeba se schladit v bazénu a pak .... dlouho očekávaný moment. Dostáváme informaci, Jirka Saňák je na cestě. Tak rychle udělat špalír, na jehož konci čeká trenérská garnitura a vítá ho doma, na kempu, samozřejmě, že to musí být chlebem a solí a omlouváme se všem útlocitným, ale také štamprdlí pravé dobré sloupenské ohnivé vody. Šup tam s ní. A je to.

Je potřeba se najíst a dnešní oběd znovu posunuje hranice: výborná čočkovka a knedlo-zelo-vepř.

A potom. Žádný trénink, žádná hra, my už opravdu potřebujeme chvíli volna - takže vyhlašujeme povinný klid. Těžko říct, co se děje na chatkách a ubytovně, ale z trenérského pokoje se ozývá pravidelné oddychování (a nemyslete si,
že snad usnuli za pravého poledne, je to jako u dědy Lebedy, slyšíte, jak přemýšlí a zhluboka hloubají?)

V tuto chvíli je potřeba na přání Jana Krummera dementovat část včerejší zprávy. V ní bylo podle Honzy nesprávně uvedeno, že v úterý jsme měli 45 minut poledního klidu. Autoři se tímto omlouvají za zkreslující informaci. V programu tento volný čas pro trenéry byl, ale pravda je, že v něm ještě připravovali hřiště a uklízeli po předchozí hře a tak se
smrsknul na krásných, ikdyž pouhých 15 minut. Snažíme se tento deficit napravit dnes a upravujeme odpolední program a nařizujeme ještě další hodinové volno. Někdy je úmysl dobrý, ale realizovat ho nelze. Potřebujeme prostě dřevo na večerní opékání. Více rukou více zmůže a tak na konec do lesa vyrážíme všichni. Štěstí nám ale přeje, je to jako v pohádce Honza málem králem. Přijdeme do lesa a je to tu jako by se tady zrovna včera přihnala vichřice - všude se válejí kusy větví, stačí jenom sbírat.

Svačina a jdeme na odpolední program. Je to trochu překvapení, pod názvem: Netradiční dobrodružství s Pepou a
Oldou. Smyslem této aktivity je ukázat klukům, že si sami můžou vyrobit pomůcky k hrám. Začíná se losováním: někdo si nalosuje výrobu koordinačního žebříku, někdo vyrábí fotbalovou branku. K dispozici je plánek a materiál. No a pak samozřejmě pilky, hřebíky, vrtačka, smirkový papír. V rámci realizačního týmu se lehce zabýváme s nepříjemnými vizemi, jako je provrtaný prst a ruka protlučená hřebíkem, ale nakonec dáváme klukům naprostou důvěru. Brzy se měří, řeže, piluje a ze všech koutů se po hodině začíná ozývat tlučení kladívek. Výroba pomůcek probíhá pod vedením trenérů, ale pouze jako poradců a vypadá to, že tento úkol prověří i schopnosti mnohých z nich. Zhruba 30 minut před časovým limitem už vidíme první branky, ale musí se ještě natírat. Na pódiu se snaží tým Anglie pod vedením Roudni. Po hodině, kdy se stále ozývá tlučení hřebíků, získáváme dojem, že tento tým asi vyměňuje celou podlahu na pódiu a naše pochybnosti podporuje hráč, který si přijde říct o dalších 10 hřebíků. No uvidíme, jak to dopadne.

Dílo se vždycky dobře daří při společné práci a taky se toho spoustu napovídá, takže zprostředkováváme některé úryvky:

"Chlapci vymysleli, že máme spoustu titulů, ING, MGR, DR, ale jetu i titul TRH (rozluštění na konci textu).

Německý tým je na svou práci tak pyšný, že jejich trenér Mója prohlašuje: "Dnes dáme německé preciznosti na frak". (A to můžete sami posoudit na fotografiích ve fotogalerii.)

Výsledek práce: 4 branky, 4 žebříky a žádné zranění. A taky zjištění, že spoustu kluků, kteří takhle pracovali poprvé, vrtání a práce se dřevem moc bavila.

Po práci následuje zasloužené a dlouhé koupání v bazénu. Mezitím se už roztápí oheň a my si tak můžeme připravit svou večeři, špekáčky na ohni a k tomu volná zábava. Někdo hraje beach volejbal, ostatní neúnavně kopou na hřišti. V devět
večer se scházíme naposledy ve fitku a vyhlašujeme vítěze soutěže o poklad pevnosti Boyard. Je to neuvěřitelné, ale vítězné mužstvo Argentiny, které nasbíralo neuvěřitelných 183 700, vyhrálo nad druhým v pořadí, Brazílií, o pouhých 400 korun. Ceny získali také vítězné ID karty a nakonec jsme zazpívali: "Richard má narozeniny, my máme přání jediný ...." Richard Podolský slaví narozeniny. A ještě jeden úkol, vlastně chyba, kterou chceme napravit celý rok, kdy jsme omylem nepopřáli k narozeninám minulý rok Filipovi Duškovi. Tak dodatečně: "Filipe, všechno Nej."

Kluci to ještě nevědí, ale vám to říct můžeme, milí rodiče. Dnešní noc bude klidná. Poprvé za historii kempu nebude noční hra. Tak ani dneska tedy nechybí jedno "poprvé". Nebyl to ale náš záměr, ale věřte, že jsme si dobře vědomi, že
zítra nás čeká den D. Den, který rozhodne o klíčových pozicích pro páteční finálová utkání World Cupu a navíc je tu náš závěrečný super večer, kterému už několik let říkáme Ceremony a diskoška na závěr.

Vážení rodiče, pátek se rychle blíží. Doufáme, že i vy s námi všechno prožíváte a chystáte se na finálové zápasy, máte namalované vlajky, chystáte bubny a vuvuzely.
Věříme vám.

Dobrou noc z Čermné.

Výsledek luštěnky: TRH, titul truhláře

3. 7. - 3. den Saňák kempu

Ráno v 7.15 budíček a na rozcvičku nás volá modrá obloha a teplíčko. Děti po  celé republice sledují večerníček, ale my máme něco speciálního. Raníček "Live". Honza Krummer a Navrc baví děti Nastěnkou, sekunduje mu Filip v roli Mrazíka a jako přídavek vysekne ještě Babu Jagu. A pak prostě musíme znovu trénovat, chceme být zase rychlejší a šikovnější s balónem.

Odměnou na oběd nám je řízek s bramborem a dneska už opravdu nejsou zbytky skoro vůbec žádné (škarohlídy možná napadne, že hlad se prostě jenom zvětšuje, ale není to tak, ten kuřecí řízek, je prostě výtečný).

Po obědě je veledůležitý moment, musíme vytvořit perfektní řady na hřišti, abychom na fotkách krásně "lajnovali". Jedna fotka ve vycházkovém dresu a druhá v tréninkovém.

Každý den má nějaké svoje prvenství, takže úterý nemůže být výjimkou. Dnes máme konečně první krátký polední klid. Zdá se, že děti jsou neúnavné a nepotřebují ho, ale pro trenéry má těch krásných 45 minut na lůžku prostě příchuť
dovolené v Karibiku. Ale každá dovolená někdy končí a je potřeba rychle připravit hřiště, protože plácek před
ubytovnou se už plní Francouzi, Čechy, Argentinci..... odhodlanými položit duši za své národní mužstvo. Pokračuje náš Wolrd Cup. Tak, jak jsme předpovídali včera, nemusí být vždy každý den vítězný. Jsou týmy, které slavili včera, ale dnes si vybrali svůj smolný den. Zbývá tedy jediné, nic nevzdávat a makat pořád dál.

I nasazení trenérů se stupňuje a všichni hledají možné skulinky v taktice soupeřů a další zlepšení, která by vedla k vytouženému vítězství. Všichni přicházejí se svými nápady (tak nyní citujeme některé z nich):

Trenér: "Tak kluci, proč si myslíte, že jsme prohráli? Co nám chybělo?"

Hráč: "Komunismus."

Trenér: "Cože?"

Hráč: "Tedy, myslím, komunikace." (Nakonec je to hodně podobný. J)

I samotní trenéři mají fotbalovou taktiku světové úrovně:

Navrc při zápase dává rady : "Kluci, dávejte si ten míč za balón!"

Pozitivní ale je, že fotbalem žijeme úplně beze zbytku, na nic jiného nám nezbývá čas, ani v hlavě. Takže když Honza namátkově zkouší z vyjmenovaných slov po L, zjišťuje, že to je: lev, lahev a lavice.

Ale chytrost a taktika je něco, co v dnešní podvečer budeme nutně potřebovat, protože budou vyhrávat a to nejen soutěž, ale přímo poklad.

Areál v Dolní Čermné se proměňuje v pevnost Boyard. A nechybí nic. Těžké úkoly, lstivý a tajemný otec Fura, osm klíčů k pokladu, Felindra a dokonce i tygr. Ne všem se podaří všechny úkoly zvládnout a tak se někteří členové týmů musí obětovat, aby byli vyměněni za klíče a tým mohl postoupit v soutěži. Když se zdá být cesta k pokladu otevřená, čeká v cestě ještě jeden úkol a ten se nakonec ukáže jako osudný pro většinu týmů Argentina a Brazílie jsou jediné týmy, které zhruba po 2 minutách vyřeší hlavolam a mohou tak začít běhat pro bankovky uložené v pokladu, s větším časovým odstupem dosáhne řešení i Německo i další dva týmy a na posledních zhruba 30 sekund mají možnost ukořistit z pokladu bankovky i zbylé týmy. Pak se již brána začne pomalu zavírat a Felindra znovu vypustí tygra. Je dobojováno a my netušíme, kdo se stane vítězem. Možná to bude jednoznačné vítězství, možná to bude jedna jediná bankovka, kterou přinesl poslední odvážlivec, který se pustil do klece a nakonec se jen těsně prosmýkl v zavírající se bráně. Uvidíme, výsledky se dovíme zítra. V napětí tak všichni strávíme dnešní noc.

Vám ale přejeme klidné spaní.

2. 7. - 2. den Saňák kempu

První rozcvička tohoto kempu. A není to jen tak. Využíváme veškerý svůj čas a v rámci rozcvičky si pomalým klusem probíháme cvičně trasu, kterou se poběží dnešní Gladiátor. Není to žádná velká štreka, přibližně 2,2 km, ale pro
někoho v 7,15 ráno zdá se být tahle trasa noční můrou. Ne však pro trenéry, kteří se jako jeden muž připojují samozřejmě také. Potom se převlékáme do vycházkových triček a chystáme se na snídani. Honza Krummer provádí první statistiku spokojenosti: "Tak kluci, komu se líbila dnešní rozcvička tak, že by si ji zaběhl dnes odpoledne?" Ani jedna ruka nahoře. "Kdo by si ji zaběhl ve středu", zvedají se 3-4 ruce, na dotaz, kdo by běžel v pátek, už jich je o něco více a poslední otázka, "Kdo by to nechtěl běžet nikdy.", je otázkou vítěznou, kdy se nakonec zvedá ten největší les rukou. Poděkujeme všem klukům za upřímnost a jdeme na fotbalový trénink na hřiště. Během tréninku Dáša vyráží na první obchůzku po ubytovně a na chatky, aby ocenila snažení kluků v oblasti úklidu. Bodové výsledky zahrnují celou škálu od 0 až po 10. Je
tu pokoj, kde si kluci ani nepovlékli, ale i takový, kde jsou "vyleštěná okna a nažehlené záclony". Před obědem mají tedy kluci čas si svoje pokoje doklidit, aby svoje skóre mohli zlepšit. Na obědě nás čeká vývar a "čína" s rýží a pak si nasadíme svoje bojové čelenky a v 30 sekundových odstupech jdeme bojovat o největšího Gladiátora. Vzhledem k výkyvům teplot vynecháváme divácky atraktivní bazén, ale i tak je závod plný mnoha překážek. Je to sice soutěž jednotlivců, ale před startem Honza vyzdvihuje i fakt, že je to také souputnictví gentlemanů, kteří neváhají obětovat cenné sekundy při pomoci druhým. Nemůžeme být svědky všech takových ušlechtilých činů, protože všichni v týmu
zajišťujeme průběh závodu, ale jeden příklad za všechny, kdy Filip Dušek nastavuje svoje záda celkem osmi gladiátorům, kteří by asi těžko dokázali přeskočit dřevěnou bariéru sami. Pepa v cíli je svědkem toho, že snad všichni se ve sprintu v cílové rovince vydávají ze všech sil, což je přesně to, co jako trenéři vidíme tak rádi. (Přemýšlíme o tom, jak se tak těžký závod projeví po obědě na zápasech ve skupinách World Cupu ...no, uvidíme.)

A znovu je tady jedno "poprvé". První zápasy World Cupu. Všichni jsou obrovsky natěšení. Únava, jestli existuje, je zapomenuta, protože navlečením národních dresů se mění úplně všechno. Nalosované jsou dvě skupiny: Dnes se ve
skupině odehrávvají zápasy každý s každým. Zítra proběhnou odvety. Naši mistrovství v zásadě kopíruje probíhající šampionát v Rusku. Němci se zatím hledají, Portugalci a Španělé až na jedno škobrtnutí podali výkon, na kterém se dá stavět do dalších bojů, Brazílie bodovala, ale jednobranková vítězství znamenají, že v závěrech zápasů se Brazilci strachovali. Argentina po dvou remízách bude muset ještě něco ke svému výkonu přidat, aby se probojovala dál, Angličané budou hledat odpovědi, jak je možné, že byl jejich výkon tak rozkolísaný. Překvapením je Francie, která by měla konzultovat se svými kolegy v Rusku a najít recept na střílení gólů a litovat by měli opravdu fanoušci v celé České republice, že se naše reprezentace do Ruska neprobojovala, protože kolegové v Čermné dnes ztratili pouze dva body. My, kteří jsme ale na kempu již mnohaletými účastníky, víme, že výkony družstev rostou s každým dnem a v žádném případě dnešní pořadí ještě vůbec nic neznamená.

Rajskou dnes k večeři všichni zhltli a podle minimálního množství zbytků asi opravdu chutnala.

Jsme neúnavní, takže zase na trénink, tentokrát krátký dovednostní a dostatek času věnujeme pořádnému protažení.

Potom lehká druhá večeře a společně do fitka, abychom vyhlásili výsledky prvních soutěží. V "hodinovce" se ve starších umísťují na bedně od třetího místa: Tomáš Havrda, Jan Mošner a Lukáš Pavliš, v mladších Šimon Dospiva, Matěj Horálek, Štěpán Škrabal. Největšími gladiátory ve starších jsou od třetího místa Michal Špaček, Daniel Šmíd, Ondřej Švejda, v mladších Marek Pirkl, David Hoffman, Kryštof Kopecký.

Poslední úkol dnešního dne je připravit si vlaječky našich národních týmů a už toho bylo opravdu dost. Snad nejdůležitější zprávou je: JSME VŠICHNI ZDRAVÍ. Tak dobrou.

1. 7. - 1. den Saňák kempu

Tak jsme se sešli. Zdravotní průkazy odevzdány, pokoje a chatky obsazeny a obydleny. Některé maminky jsou v údivu, protože jejich milované dítě už ani nedává pusu na rozloučenou, protože hlavou už je prostě tady. A pak společné přivítání. Jirka Saňák nás zdraví přes video z Iránu a mluví o tom, proč jsme tento rok vybrali heslo "Respektovat a být respektován". Součástí tohoto hesla jsou i pravidla spolupráce a Jirka představí to první, které tak často potřebujeme. Potřebujeme se společně domluvit a vždy co nejrychleji, což může být v počtu téměř 80 lidí složité. A tak zavádíme pravidlo zvednuté ruky. Ten kdo mluví, žádá o pozornost. Již po prvním dnu kluci zaslouží naprosté uznání, protože toto pravidlo berou rychle za své a naše společné svolávání funguje bez křičení. Určitě jsme Jirkovi na dálku udělali radost a všichni fandíme, aby se mu podařilo dojet, jak je plánováno.

No není na co čekat. Jde se na první trénink. Prostě hrajeme fotbal.

Po tréninku na oběd, špagety s boloňskou omáčkou a sýrem, to je prostě jistota a navíc bramboračka.

Krátká pauza a jsme zase společně ve fitku. Nastává první slavnostní chvíle. Pod vedením předsedy UEFA, Oldy, si kapitáni losují své trenéry a společně odcházejí na "seznamovací kruh". Všichni v týmu se představí svým
jménem a jménem hráče a čeká nás společné nastavení pravidel. Je to kemp pro kluky a tak si jeho pravidla stanoví sami. Jsou taková, aby se na kempu cítili dobře a bezpečně .... A samozřejmě platí i pro nás dospělé.

A znovu jdeme do akce, je tu první zkouška odolnosti. Pro někoho již známá hodinovka. Je to sázka do loterie. Hodíš kostkou do šesti a podle čísla utíkáš splnit sportovní úkol: 60x přes švihadlo, 30 sklapovaček, člunkový běh, 200 m
koulení pneumatikou, koordinace na hřišti a pak taky číslo 6, obávaný strašák, 1x výběh do strmého kopce cca 30 metrů. Jsme milosrdní a z hodinovky se stává 40minutovka. Kdo hodí kostkou nejvíc krát, a splní nejvíc úkolů, vyhrává.
Po prvních 10 minutách se zdá, že někdo to na začátek přepálil, ve 20. minutě se již někteří upřímně děsí toho, že tam zase bude ta proklatá šestka. Richard Podolský si snad vybírá svou smůlu hned na začátku kempu - jemu padá šestka
devětkrát ze šestnácti pokusů. Neuvěřitelný výkon! Jak sportovní, tak v hodu kostkou. (No, Ríšo, tak snad to znamená štěstí v lásce.) Po hodinovce svačina, banán a tatranka a co dál? No, samozřejmě herní trénink, koordinace a intervalová
cvičení. Počasí nám přeje. Ikdyž vlastně jak komu. My v zázemí, kteří úřadujeme, klepeme kosu a sedíme v dece za
počítačem. Hoši se prohánějí na hřišti a jej jim blaze. Přes nabitý program drží kluci úroveň nasazení vysoko a snad jediným malým zdravotním šrámem jsou dvě štípnutí vosou.

No a jde se na první večeři, hurá na smažák! (Jak prohlašuje Pepa, není na něm co zkazit, tak snad bude mít pravdu.)

A znovu ...co myslíte, přeci trénink, tentokrát dovednostní. Na osmi stanovištích kluci driblují, přihrávají si na přesnost, slalom, trefování břevna hlavou (prosím vás, maminky, nebojte, hlavou do břevna kluci netřískají :-),
zpracování míče do prostoru atd.

A aby nebyl hlad, tak druhá večeře. Ta už je v naší režii, takže servírujeme historicky nejúspěšnější menu a to rohlíky s Nutelou. A stále nemáme dost, ještě pořád je připravený program. Rozdávají se tréninkové dresy, vyhlašujeme pravidla, která si kluci sami vybrali a vyrábíme ještě čelenky na závod Gladiátor, který se bude konat později.

22:00, a na kutě. Někteří kluci se zajímají o to, jestli můžou sledovat televizi na mobilu a někdo neví, co je vlastně večerka. Takže vysvětlujeme, že při večerce si lehneme, zhasneme, vezmeme svého plyšáčka a slastně usneme.
Nabízíme se i k pohlazení a objetí na dobrou noc - tak doufáme, že i u nováčků jsme přesvědčili, že nikomu nic nechybí a že nám je tu spolu moc dobře.

22:30, my trenéři zasedáme k poradě, protože zítra, zítra nás čeká spoustu zajímavého programu, ostatně jako každý den. Ale o tom opravdu až zítra. Tak až si budete zítra ráno v 7:15 dělat svou první ranní kávu, tak vězte, že my
už jsme na nohách a připravujeme ..... a to opravdu neprozradíme. To musíte všichni v pátek ráno dorazit a to teprve uvidíte. Klidnou noc vám všem posílají všichni ze Saňák kempu.

Už to začíná !

Ahoj kluci, vážení rodiče,

vy se ještě těšíte doma, ale pro nás, realizační tým, už kemp začal! My jsme tady. Všechny krabice vybalené, všechno připravené na váš příjezd, hřiště vysekané, sítě v brankách, balóny nafouknuté a celý tým s dobrou náladou připravený na váš příjezd.

Kemp fotbalových nadějí 2018 se bude konat v termínu od 1.7.- 6.7. 2018 v Areálu zdraví Dolní Čermná. Motto kempu 2018 "Respektovat a být respektován".

Vážení rodiče a všichni účastníci kempu.

V minulém týdnu jste obdrželi nominace a i vy se začnete pomalu připravovat na kemp. Naše přípravy probíhají od zimy a teď už pomalu vrcholí. Každý rok chceme přinést něco nového, k oblíbeným hrám a aktivitám přidat nějaké překvapení. Zároveň se chceme zlepšovat i my, všichni v realizačním týmu. V tom jak my spolupracujeme mezi sebou, spolu s vámi, vy hráči ve svém týmu a se svými trenéry. Rozhodli jsme se proto začít vnášet do naší společné práce a zábavy principy komunikace, která je vzájemně respektující, aby byl kemp naším společným dílem a všichni jsme se spolu cítili dobře. Teším se, jak společně začneme tyto principy objevovat. Jirka Saňák

Všechno nejlepší, krásné Vánoce a Nový rok!

Ochutnávka ze Saňák kempu 2017

To nejlepší ze "Saňák kemp 2017"

Slovo na závěr

Ahoj kluci, vážení rodiče, všichni příznivci Saňák kempu.

Je den po kempu a mnozí z nás z realizačního týmu, možná i vy, prožíváme ne úplně příjemné emoce. Někdo je smutný, byl tu i pláč a stesk po nových kamarádech, po společných zážitcích. Slovy dalšího z klasiků: "Hergot, to bylo příjemné." 

Vrací mě to tedy zase na začátek, ke slovu, kterým jsme náš kemp otevřeli: "Děkuji." Poděkujme si všichni za to, co jsme společně vytvořili. Každý přispěl něčím jedinečným ze sebe. Někdo dokázal dělat legraci, někdo stál jakoby v pozadí, ale legraci nezkazil a i to je hodně důležité.

Chci se vám svěřit s jedním zážitkem, o kterém jsem na našich setkání ve fitku nemluvil. Na hřišti mě během letošního
kempu oslovil mladý muž, aby mi poděkoval. Ale já jsem si na něj nevzpomínal. Připomněl mi, že kdysi vyrůstal v Dětském domově vedle hřiště a my jsme se s panem Mačátem rozhodli pozvat ho na kemp v roce 2003 a on ho
s námi celý odtrénoval. Nadchnul se pak pro fotbal, hrál a nyní je trenérem. V jeho životě možná bylo mnoho bolesti, ale on si našel něco, co miloval, vložil do toho svoje nadšení a radost a dokázal tak změnit svůj život.

Myslím, že radost a nadšení jsme spolu prožili mnohokrát, doufám, že jste se dostatečně infikovali. Je jasné, že vás čekají i chvíle nepříjemné, tak si prosím zkuste vzpomenout třeba na "břišní tanečnici" a zkuste se do všeho pustit se stejným nadšením a radostí. Věřím, že ta vám ten život vždycky otočí tím správným směrem.

Za realizační tým, Jirka Saňák

                                                Pátek 7. 7. 2017

Včera při ohňostroji všichni slibovali, že přijdou určitě ráno na poslední otužovací rozcvičku, ale večerní párty všechny pravděpodobně vyčerpala na tolik, že přišli jenom tradiční opory Franta Synek, Mojmír, Jirka a Pepča a k nim se
přidali nováčci Filip, Tadeáš Vytlačil, David Špaček. Čas letí a hned po snídani je třeba sbalit věci, protože nedočkaví diváci již začínají zaplňovat ochozy Estadio de Čermná. Naše růžová září na trávě, kterou v noci pokropil déšť. S napětím sledujeme všechny možné předpovědí počasí, které ukazují, že všude kolem jsou bouřky. Děkujeme, že jsme ušetřeni. Dáváme si ještě ukázkový trénink a pak už do klubových dresů a jdeme se utkat o umístění v Lize mistrů. Rozjíždí se Studio Ligy mistrů. Honza v alternujících rolích Pavla Čapka a Jaromíra Bosáka uvádí na hřiště mezinárodní rozhodčí Davida Hocka, Václava Kotyzu a návštěvu z Dánska Adama Jansena. Při slavnostním nástupu za tónů znělky Ligy mistrů mrazí snad všechny zúčastněné. Sentimentální jedinci už vytahují kapesníky a to jsme teprve na začátku. Začíná tvrdý, ale férový boj. První zápas o 7. místo mezi Arsenalem a Machestrem United 0:2 rozhodly dvě rychlé branky v druhém poločase. Druhý zápas o 5. místo sehrála Chelsea s Realem, 4:1. Real nevyužil své šance v prvním poločase, zatímco Chelsea byla stoprocentně efektivní. Třetí zápas mezi Barcelonou a Bayernem, 3:0. Ve vyrovnaném utkání o první medaile rozhodla o něco lepší momentální forma Barcelony. Přichází finále. PSG versus Juventus. Překvapení turnaje dokonáno. V atraktivním utkání ukázuje vyrovnanost jednotlivých postů tým z Paříže a zcela eliminuje přednosti Juventusu, který nedokázal najít recept na dobře fungující obranu hráčů PSG. Skóre 3:1. Hráči z PSG po zásluze zdvihli nad hlavu pohár Ligy mistrů. I diváci, kteří nejsou fanoušky fotbalu, byli naplnění emocemi a nejen jimi. Znalosti fotbalové teorie jim v přestávkách mezi zápasy předali věhlasní světoví trenéři, kteří mohli zazářit díky hluboce inteligentním
dotazům Pavla Čapka. A zase se zdá, že nemůžeme více překvapit, ale není to tak. Hráči se sice vydali ze všech sil, ale povzbuzeni písničkou " Když nemůžeš, tak přidej víc", předvádějí rodičům secvičené choreo. A ještě není
konec. Závěrečnou labužnickou tečkou je svíčková. Pak všichni naposledy do fitka. Čeká nás rozloučení. Nejdřív se loučíme s dlouholetými pilíři Saňák kempu Martinem Havrdou, Davidem Hátlem a Filipem Peterkou, kteří se již v budoucnu nebudou moci z důvodu věku účastnit. Hoši děkujeme za to, čím jste do kempu přispěli, přejeme hodně štěstí a zůstaňte nám věrnými fanoušky. Následuje ocenění významných činů. Nehodnotíme fotbalový um, protože slovy Jirky Saňáka: "úžasní jste všichni", ale každý trenér vyzdvihuje situaci, která se jej nějakým způsobem dotkla. Oceňujeme individuality za pracovní nasazení, bojovnost, odvahu nebo překonání bolesti. Pak si již všichni jednotlivci mohou na rozloučenou podat ruku s celým realizačním týmem a pak opravdu naposled, závěrečný pokřiku: "Umpae, umpae .......". Poslední podání rukou a opravdové loučení. Děkujeme a snad příští rok nashledanou.

Čtvrtek 6. 7. 2017

A je to tady. Den, kdy bude krupička. Teď už nás nemine. Ráno opět dobrovolné otužování. Z realizačního týmu pouze Jirka a Moja a k nim osm dalších otužilců. Uvidíme, jestli se poslední ráno přidají všichni. Dopoledne se rozjíždí také fotokoutek, kde si každý může udělat svoje vlastní jedinečné foto. Potom trénink rychlosti, přihrávky a prostorové hry. Na oběd je gulášová polévka a ...... spálená krupicová kaše. Je to jenom potvrzení toho, jakou sílu má myšlenka. Kuchař oblouzněn energií, která se do kuchyně line od trenérského stolu, při představě, jak se ládují krupicí, zapomene kaši míchat. Ale během 30 minut je všechno v nejlepším pořádku. Hned po obědě začíná dovednostní hra. Potřebujeme zručnost, důvtip a dobrou spolupráci v týmu. Dostáváme dráty, kleště a provázek a musíme zkonstruovat drátěný košík, pomocí kterého budeme vytahovat míčky z vody. Ti nejzručnější z týmu se pokusí získat body navíc transportem míčku do kbelíku pomocí dvou dřevěných tyčí. Soutěž končí devastující výhrou Arsenalu. Arsenal vytvořil precizní konstrukci naběráku a jejich promyšlený systém výlovu nedal ostatním týmům šanci. Po melounu a tatrance bylo potřeba zkoncentrovat se na zápasy, které rozhodovaly o tom, jaké finální umístění si bude mužstvo moci vybojovat v pátek v Lize mistrů. Došlo také na silné emoce. Velkou radost i pláč. Všechna mužstva si zahrála 4 zápasy a v teple, které panovalo, všichni rádi naskákali do bazénu. Energii jsme doplnili výtečným knedlo-zelo-vepř a nastal velký šrumec. Přípravy na slavnostní večer, kdy měli všichni pobavit ostatní svou scénkou. Realizační tým chtěl dodat všem klukům odvahu a tak večer zahájil fenomenálním výstupem slavného seskupení "Los Rotopedos" a s profesionalitou sobě vlastní předvedl taneční intepretaci písně "Moskau". Následovaly všechny ostatní týmy. Další obrátky večer nabral s výstupem italského zpěváka "Numero Uno" v podání Móji a břišní tanečnicí ztvárněnou Honzou a v neposlední řadě legendární skupiny "Pozdní sběr", která všechny nadzvedla z židlí Rammsteiny s jejich "Du hasst." Písnička "Lavi" přivedla všechny do diskotékové extáze. Fitko se otřáslo v základech. Poslední tečku obstaral ohňostroj. Ani nechápeme, že už nás čeká poslední noc. Byla to jízda. Všem našim příznivcům přejeme dobrou noc a těšíme se zítra naviděnou.

Nezapomeňte se podívat do Fotogalerie na fotky a videa na Facebooku.

Středa 5. 7. 2017

Dnešní otužovací rozcvička v 7:30 je na základě dobrovolnosti. Účastní se pouze pět statečných: 4 členové realizačního týmu a jediný hrdina z řad hráčů: František Synek. Bravo Franto! Za velkého zájmu novinářů skáčeme do bazénu a pak s ostatními na snídani. Po snídani se dělíme do týmu, protože už musíme pomalu připravovat program na společný závěrečný večer, kdy se budeme vzájemně bavit scénkami nebo choreografiemi na známé písničky českých pohádek. Maličko se začínají projevovat generační rozdíly, protože zjišťujeme, že: např. "Hlupáku najdu tě.", "Miluju a maluju." jsou pro některé účastníky naprosto neznámé písničky. Tak snad alespoň provedeme trochu kulturní osvěty. Po této kulturní půlhodince hurá na hřiště na další zápasy Ligy mistrů. Tiskové středisko musí nyní dementovat včerejší zprávu o krupičné kaši. Dnes rajská a rizoto se zeleninovým salátem. (Ale stejně nás ta krupička nemine.) Po obědě se všichni setkáváme ve fitku. Tématem naší diskuse: "Pomoc druhým". Povídáme si o tom, proč vůbec pomáhat a jak to můžeme dělat, že čas věnovaný druhým může být víc než dárek. Zkušenost nic nenahradí a tak krátce na to vyrážíme, abychom si ty slastné pocity z toho, že něco pro druhé uděláme, dostatečně užili. Real Madrid vyráží na místní statek roztřídit kupu suti a vyskládat z cihel zpevněnou plochu, Bayern a Chelsea se chopí lopat, aby přeházeli a vypleli kupu plážového písku, Barcelona smirkuje a natírá lavičky a ostatní Angličané se vrhají na třicetimetrový zarostlý svah, jehož původním účelem bylo sloužit pro potěchu očí všech návštěvníků areálu jako okrasná zahrada. Juventus a PSG poctivě čistí každou spáru v zámkové dlažbě na náměstí. Odhodlanost nám nechybí a tak pokračujeme po svačině i ve zbytku odpoledne a stihneme ještě nadělat kupu dřeva na večer a shrabat a naložit posečenou trávu. Po 19:00 všichni naskáčeme do bazénu a už nám nezbývá moc času, protože před 20:00 již zapalujeme oheň, abychom si mohli opéct špekáčky. Dnešní den zdaleka nekončí. Po opíkačce se znovu dělíme do týmů a sepisujeme naše dojmy z dnešního odpoledne. Při ohni, s loučí v ruce, se dělíme o naše pocity se zbytkem kempu. Čekáme večerku, ale místo toho dostáváme pokyn sejít se ve fitku, protože nás čeká NOČNÍ hra! Někdo vítá tuto informaci s nadšením, ale jsou mezi námi i malomyslní (z řad realizačního týmu), kteří situaci komentují: "Tak do prčic, dělám tady šestnáctky a teď mám jít ještě na noční?" Kluci se dívají ve fitku na film a realizační tým chystá hru. Není to o ostrašení. Celý tým jde společně a jejich úkolem je vstoupit na území 3 strážců a získat jejich poklady. Úspěchem může tato mise skončit pro tým pouze tehdy, pokud všichni postupují potichu a pomalu. Vyráží první tým na území strážců, aby získal poklad. Atmosféru nám krásně dotvářejí blesky z bouřky nad Polskem. Nad
našimi hlavami modré nebe a měsíc. Po pěti minutách vyrážejí další týmy. Všechno probíhá náramně až do chvíle, kdy se
ochladí a začíná pršet. "Konec akce!", během deseti minut jsme všichni zpátky. Těší nás, že většina kluků se ptá, jestli hru dohrajeme zítra. Vlastně dneska. Je 0:26. Dobrou noc.

Úterý 4. 7. 2017

Včerejší večer velkolepá oslava, ale jsme disciplinovaní, takže budíček jako vždy v 7:15 a hned na rozcvičku. Dopoledne probíhá trénink střelby, bago a hra. Oběd je jako za odměnu: hrachová polévka a řízek s bramborem. Dnešní průzkumy spokojenosti se stravováním jasně ukazují na vysokou úroveň. Průměr z vybraného vzorku dotázaných udává neuvěřitelných 97,5% z možných 100%. Uvidíme, jak s takto vysokým hodnocením zamává zítřejší krupičná kaše (s jistotou tento průměr sníží hodnocení trenérů, kteří krupičku absolvují tradičně jen jednou ročně na kempu). Po obědě se scházíme, abychom se zamysleli nad tématem: "Co potřebuje dobrý tým?". Padají slova jako komunikace, týmový duch, spolupráce, důvěra .... Také se nám hodí věta, kterou jsme se naučili od Petra Rumana: " Fotbal je o chybách." Společně hledáme způsoby, jak při hře na tyto chyby zapomenout, soustředit se jenom na svůj výkon a nenechat se vyvést z rovnováhy. Teoreticky jsme tedy připraveni a tak hned můžeme vyzkoušet tuto teorii v praxi při osmi team-buildingových hrách. Se zavázanýma očima a s pomocí navigátora se snažíme sestavit předem stanovené autíčko z lega, trefujeme se na cíl a nebo pomocí čínských hůlek navlékáme na drát větu z písmenkových korálků atd. Po svačině se odehraje 12 zápasů Ligy mistrů. Soutěž se hraje speciálním systémem, takže přes některé prohry nebo remízy má každé mužstvo ještě naděje na celkové vítězství. Večeře, kynuté knedlíky s broskvemi, a zase zpátky na hřiště na dovednostní soutěže:
střelba na přesnost, slalom na čas. Večer nás pak čekají příjemné povinnosti, protože vyhlašujeme týmové ceny v živém stolním fotbale, Spartan Race, soutěže v teambuildingu, pak jednotlivce za originální ID a dovednostní soutěže a nakonec "Všechno nejlepší " Richardovi Podolskému k jeho narozeninám. Jsme všichni ve velké pohodě, zdraví a těšíme se na další den. Dobrou noc.

Nezapomeňte se dívat na stovky dalších fotografií a videí ve Fotogalerii a na Facebooku.

Pondělí 3. 7. 2017

První noc máme za sebou a vstáváme do slunečného rána. Den měl být netradiční, takže začínáme již s rozcvičkou, která se nese v duchu nácviku na páteční dopoledne. Jsme nabuzení, po únavě z předchozího dne ani stopy a vrháme se do tréninku. Oběd, "čína" s rýží, je posunut na dřívější hodinu, protože nás čeká neuvěřitelně našlapané odpoledne. Již v době oběda přijíždí Petr Ruman a tak využíváme jeho přítomnosti a povídáme si o jeho zkušenostech hráče, kapitána a trenéra, který od svých 21 let působí v německém fotbale. Otázky se hrnou od kluků i od trenérů. A pak, první vrchol dne. Statečně a s odhodláním se vrháme do "Spartan Race Dolní Čermná 2017". Víme proč. Chceme si zkusit, jaké to je, když nás čekají nepříjemné překážky a my se do nich pustíme s odhodláním nevzdat to a ještě zabojovat ve prospěch týmu.
Protože vítězem se stane po součtu časů tým a ne jednotlivec. Ikdyž, vítězstvím je už pro mnohé překonání prvních dvou překážek: skočit do vody a přeplavat nebo přeručkovat bazén s balónkem v ruce a hned na to se proplazit písečnou dunou s nalitým kelímkem vody. I další překážky jsou výzvou, ale s trenéry za zády to všechno zvládneme. A pak první překvapení dne: stolní fotbal v životní velikosti. Je to zábava. Nemůžeme se odtrhnout a to doslova. Připoutaní k posuvným tyčím se snažíme dávat góly. Večeře, rajská s kolínky, a finále "stolního" fotbalu.

A pak to přichází. Slavnostní oslava 15. výročí založení Fotbalového kempu. Co může být slavnostnější příležitost než Vánoce! A tak slavíme ve velkém. S ozdobeným stromečkem, sněhem, konfetami, cukrovím a vánočkou a zpíváme koledy. A vánoční dárky! Jsou přeci Vánoce. Na závěr diskotéka. Plynule přecházíme z Vánoc do Silvestra. Odpočítáváme poslední sekundy roku a připíjíme si šampaňským. Hurá, vítáme Nový rok a společně zpíváme hymnu. Za znění tónů Libuše přichází pan Ovčáček a vítá prezidenta Zemana. Po novoročním projevu, dojatí a usebraní odcházíme
spát. Všichni jsme v pořádku. Dobrou noc. 

Mnoho dalších fotek a videí najdete ve Fotogalerii.

Neděle 2. 7. 2017

Realizační tým, který se soustředil v plné sestavě již od soboty, vítal účastníky na příjezdu ještě za deště. Ten vydržel i na první trénink. Po obědě, bramboračce a boloňských špagetách, čekalo všechny slavnostní předávaní dresů. Přes první rozpaky z růžové, která je hitem posledních sezón a oblékají se do ní například i hvězdy z Realu, zazářili všichni na hřišti na tradičním focení. Ve chvíli, kdy všechny řady perfektně lajnovaly, přišel jediný a, doufejme, poslední mrak, takže příprava se nacvičovala dvakrát. Druhý trénink již tedy mohli všichni absolvovat perfektně barevně vyladěni a pustit se do tréninku autového vhazování, přihrávky, koordinace. Třetí trénink byl zaměřen na rozvoj individuálních dovedností, rychle druhá večeře, oblíbený rohlík s Nutelou a vrchol dne: všichni oblečeni v klubových dresech a jejich kapitáni si
vylosovali z Poháru Ligy mistrů jejich trenéra do této soutěže a ozdobili si čelenky na zítřejší závod Spartan . Dnes
jsme také všichni popřáli Martinovi Havrdovi k jeho dnešním patnáctým narozeninám! Všichni jsme v pořádku, takže v poklidu ve 22:00 do postele v očekávání zítřka. Protože zítra nás čeká .... oslavný den, den 15. výročí Kempu fotbalových nadějí. Přijede za námi bývalý kapitán bundesligového Mainzu, Petr Ruman a vše bude zítra tak trochu netradičně. A s překvapením! Dobrou noc.

Více fotografií ve Fotogalerii.

Sobota 1. 7. 2015        Realizační tým je na místě. Všechno, co potřebujeme, naveženo a těšíme se na vás, až přijedete!

Zdravici realizačního týmu najdete na youtube, odkaz níže:

Program 2017

Saňák kemp 2017